Jak ošetřovat bércové vředy?

Bércový vřed je definován jako ztráta kožní tkáně, která může zasahovat různě hluboko i do podkožních tkání. Nejčastěji se vyskytují v dolní třetině bérce v krajině kotníku.

Příčiny vzniku bércových vředů

U každého vředu je třeba zhodnotit velikost, okraje s okolím a spodinu. Nejedná se o dědičné onemocnění, ale dědí se některé příčiny, které k jejich vzniku vedou. Zde je třeba zdůraznit dědičnou dispozici k žilním poruchám. K rizikovým faktorům, které mohou přispět k manifestaci bércového vředu žilního původu, patří opakované záněty žil, dlouhodobé stání a sezení, opakovaná těhotenství, nadváha a obezita. Ke vzniku bércových vředů přispívá též kouření.

Doba hojení bývá zpravidla dlouhá a závisí na konkrétní příčině vzniku vředu. Ten může být zapříčiněn zevními vlivy (poranění, chemické látky, infekce). Daleko častěji je však způsoben vnitřními příčinami (žilní poruchy, postižení tepen, poruchy mízního systému, onemocnění metabolismu, onemocnění nervového systému).

Léčba bércových vředů

Základním předpokladem úspěšné léčby bércového vředu je určení příčiny jeho vzniku. O té může již mnoho napovědět zhodnocení bércového vředu pohledem. Za účelem přesného stanovení se však samozřejmě provádí vyšetření přístrojové, laboratorní, případně vyšetření histopatologické.

Nejoptimálnější varianta je taková, když příčina bércového vředu je odstranitelná. V těchto případech dochází ke zhojené vředu a pokud se pacient aktivně podílí na prevenci, lze očekávat příznivou prognózu bez dalšího výskytu obdobných potíží.

U jedinců, kde však nelze příčinu nemoci odstranit, nastupuje léčba symptomatická, konzervativní - užívání léků (venofarmak), které pozitivně ovlivňují stav žilního systému, léčba zevní kompresí s místním ošetřováním bércového vředu. Zde se již prognózy různí, u někoho dojde ke zhojení vředu, někdy je to o poznání komplikovanější.

Chyby při ošetřování bércových vředů

Velkou roli při hojení bércového vředu sehrává místní ošetřování. V současné době kromě klasických mastí a obkladů, farmaceutický průmysl nabízí celou řadu prostředků k zevní léčbě bércových vředů. Úspěšnost léčby se však neodvíjí jen od použitého přípravku, ale také od kvality péče, kterou sám sobě nemocný věnuje.

Mnohdy zde panuje mylné přesvědčení o způsobu ošetřování. Pacienti nanášejí na ránu zbytečně mnoho masti, která se dostává do okolí, kde kůži dráždí nebo způsobuje další nežádoucí reakce. Množství masti musí být přiměřené velikosti, hloubce a mokvání. Jinou chybou je naopak šetření obvazovým materiálem. Další omyly u nemocných s bércových vředem souvisejí s nedostatečnou hygienou postižené končetiny.

Správné ošetření bércových vředů

1. Vřed osprchujeme vlažnou vodou shora dolů.
2. Okolí vředu osušíme měkkým ručníkem.
3. Na vřed se přiloží gáza smočená v obkladovém roztoku a nechá se působit asi 20 minut. V případě léčby vředu „klasickou" metodou se okolí rány ošetří zinkovou pastou nebo zinkovým olejem, případně podle potřeby jiným prostředkem, aby kůže v okolí byla chráněna před nežádoucím účinkem sekretu z rány a mastí, které se na spodinu vředu aplikují.
4. Ošetří se vřed - mast se nanese přímo na spodinu vředu nebo se vřed překryje nejdříve jednovrstevnou gázou, na kterou se nanese mast určená k jeho ošetření.
5. Přiloží se vícevrstevné čtvercové krytí z hydrofilní gázy a provede se fixace hydrofilním obinadlem.
6. U bércového vředu žilního původu se navine na postižený bérec kompresivní obvaz.
7. Při použití většiny moderních krycích prostředků není většinou nutné tato krytí pokrývat hydrofilní gázou, stačí je fixovat hydrofilním obvazem nebo kompresivním obinadlem.

Prevence bércových vředů

Opakovanému vzniku bércového vředu může nemocný předejít nošením kompresivních obinadel či punčoch. Je také na místě vyhýbat se účinkům tepla, pobytu na slunci, v saunách apod. Dalším preventivním opatřením je dostatečná pohybová aktivita a také vyvarování se dlouhodobého stání a sezení.

Trpí ve vašem okolí někdo bércovými vředy? Co vnímáte za nejobtížnější při jejich léčbě?

Autor: Michaela Holá