Antibiotika v těhotenství - jak moc jsou nebezpečná?

Vhodná a nevhodná antibiotika v těhotenství

Mezi vhodné druhy antibiotik, z jejichž účinků ženy v těhotenství nemusí mít obavy, patří peniciliny, cefalosporiny a makrolidová ATB – klaritromyciny.

Nevhodné jsou například tetracykliny, které mohou způsobit poruchu vývoje kostní hmoty a zubní skloviny plodu, chinilony nebo chloramphenicol.

Pro léčbu antibiotiky v období těhotenství je nejdůležitější jejich správná volba. Lékař musí bezpodmínečně o těhotenství pacientky vědět, čímž může léčbu přizpůsobit situaci a nasadit vhodné léky.

Nejrizikovější je doba prvního trimestru těhotenství, bohužel i v této době může žena onemocnět bakteriální infekcí nebo těžkým zánětem. V těhotenství dochází často k zánětům močového měchýře, ale mohou se objevit i záněty v dutině ústní, např. při prořezávání tzv. zubů moudrosti.

Lepší vhodné léky než horečka

Tato onemocnění jsou často doprovázená horečkami, které mohou být pro nenarozené dítě daleko větším rizikem než účinek vhodných antibiotik, proto bychom je neměli tak jednoznačně zavrhovat.

Rozhodně není rozumné začínat s léčbou antibiotiky tzv. naslepo, tedy bez konzultace s lékařem, či užívat jakékoliv jiné léky jen na základě vlastního uvážení. Takové kroky mohou vést k náhlému krvácení, poškození plodu nebo i k potratu.

Je nutné si uvědomit, že zdraví nastávající matky je pro lékaře prioritou. Bezdůvodně odmítat nutnou léčbu ze strachu o její možné následky pro vývoj plodu mohou matce i plodu spíše uškodit.

Předepisování léků v době těhotenství představuje nemalý a velmi citlivý problém, protože neexistuje dostatečné množství ověřených informací ohledně pozitivních a nežádoucích účinků.

Lékaři se proto vždy spoléhají na léky déle známé. Mimo jiné i díky přibývající váze ženy je navíc nutné užívat vyšší dávky léku a zároveň sledovat jakékoliv změny metabolismu, které těhotenství může způsobit.

Přírodní léky v těhotenství

Některé nastávající matky z nepřekonatelné averze vůči lékům dávají přednost tzv. přírodní medicíně, bylinným směsím, nejrůznějším extraktům apod. Není to však úplně ideální řešení a lékaři vám toto zcela jistě nedoporučí.

Dávkování a účinky těchto přípravků jsou totiž pro užívání v těhotenství mnohem méně známé než účinky klasických léčiv, navíc pro ně neexistují tak přísná kritéria, a nepodléhají tudíž natolik přísným kontrolním procesům, jako je tomu u jiných léků.

V některých případech ale dokážou místo antibiotik pomoci homeopatika. Je však nutné obrátit se na skutečného homeopata - odborníka.

Rezistence na antibiotika

Je samozřejmé, že k podání antibiotik v těhotenství by mělo dojít skutečně jen v případě, kdy je tato léčba nutná, a tím nanejvýš přínosná.

Tak jako potrava a mnoho jiných látek vstřebaných tělem matky, i léky přecházejí na plod, a tím se i u dítěte může vyvinout značná rezistence na antibiotika, což může způsobit, že v případě pozdějšího onemocnění dítěte nebudou daná antibiotika působit. Je-li samotná matka vůči nějakému typu antibiotik již rezistentní, bude nejspíš rezistentní i její dítě, a to už od narození.

Podle mnoha zjištění dochází k této nežádoucí rezistenci u dětí i dospělých právě vinou nesprávného dávkování léků, nedoužíváním léků nebo jejich užíváním bez předpisu lékaře, tedy v nevhodnou dobu, proti nevhodným potížím a v nevhodném množství.

Infekční bakterie jsou tak proti obraně antibiotiky stále odolnější, což potvrzují vědci i farmaceutické společnosti v mnoha zemích Evropy.

Autor: Veronika Tůmová