Změna času - jak ji snášíme

Dva časy v jednom roce

Vůbec prvním člověkem, který navrhl koncept letního času, byl Ben Franklin, stalo se tak v roce 1784. Franklin prosazoval motto: “brzy do postele a brzy spát”. Jeho přáním bylo, aby se lépe využívalo přirozené světlo.

K realizaci této myšlenky došlo až před začátkem první světové války. První stát, kde byl letní čas zaveden, bylo Německo, které se tak snažilo ušetřit uhlí pro válečné účely. Brzy se k němu přidaly i další státy, včetně Rakouska-Uherska.

Původním důvodem tedy byla úspora energie, dnes je tento důvod mnohými zpochybňován. Během letních měsíců je úspora elektrické energie odhadována pouze na 1 - 2 %, zatímco během října spotřeba energie o 2 % naroste. Takové jsou neoficiální údaje v České republice. Na druhou stranu existují zprávy, které úsporu energie potvrzují. Například v Kalifornii je prokázáno, že letní čas ušetří jedno procento energie denně.

Jak snášíme změnu času?

Na rozdíl od méně “problematického” přechodu na zimní čas, si lidé v den posunu hodinových ručiček na letní čas musí ubrat jednu hodinu ze svého spánku. Zvyknout si na tento posun nám trvá průměrně kolem jednoho týdne. Během této doby se snažíme změně času přizpůsobit své biologické hodiny. Takovou časovou adaptaci může každý z nás vnímat odlišně.

Mnohým rodičům malých dětí to přináší komplikace, neboť změna času narušuje denní a spánkový režim dětí. Také pro lidi, kteří stávají do práce např. v pět hodin ráno, je posun hodinové ručičky zpočátku velmi nepříjemnou záležitostí.

Pro lidi s psychickými potížemi, kteří jsou uvyklí určitým stereotypům, může být změna času jedním ze spouštěčů horšího psychického stavu. Zdravý člověk se v důsledku změny času do trvalých psychických problémů dostat nemůže.

Někteří kritici poukazují na to, že může mít posun času neblahé důsledky na lidské zdraví, a to zejména kvůli narušení našich biologických rytmů. V roce 2008 švédští výzkumníci zveřejnili zprávu, že bezprostředně po dni, kdy dochází ke změně času, je více lidí, kteří dostanou srdeční infarkt, údajně se také zvyšuje počet sebevražd. Kazachstán v roce 2005 odstoupil od letního času právě ze zdravotních důvodů obyvatelstva.

Naopak mnozí na změně času vyzdvihují, že mají po práci ještě více času na své volnočasové aktivity; sportovní aktivity, večery s rodinou a přátely mohou být delší než před tím. Možná k tomu více, než změna času, vybízí příjemné počasí a více světla přes den. Čas navíc ve večerních hodinách s sebou může přinést zvýšenou fyzickou aktivitu, a redukovat tak deprese.

Někteří poukazují na to, že změna času snižuje výskyt dopravních nehod, neexistuje však žádná studie, která by taková tvrzení jednoznačně potvrzovala.

Jak si rychle na změnu času zvyknout

Rozhodně pomůže, doženete-li spánkový deficit krátkým spánkem přes den nebo naopak naplníte-li odpoledne nějakými aktivitami na čerstvém vzduchu, po kterých lépe a dříve usnete.

Snažte se omezit množství škodlivých látek, které přijímate a narušují vám kvalitu spánku, jako je např. kofein či alkohol.

Letos je pro všechny děti a pro ty, kteří nepracují o svátcích, velikou výhodou, že po nedělní změně času je velikonoční pondělí, kdy budeme mít šanci dohnat spánkový deficit.

A jak nesete změnu času vy? Máte nějaké tipy, jak časový posun hladce překonat?

Redakce Zdravě.cz přeje svým čtenářkám a čtenářům krásné velikonoční svátky a také brzký příchod skutečného jara.

Autor: Veronika Iblová