Otrava z jídla v letních měsících
V teplých letních dnech stoupá riziko otrav ze zkaženého jídla. Tělo se špatného jídla zcela přirozeně zbavuje zvracením. Ztrátu tekutin, solí a cukru je pak třeba nahradit, platí to zejména pro děti a nemocné.
Bakterie obsahuje většina potravin. Pokud jídlo neskladujeme ve správných podmínkách, mohou se bakterie rychle rozmnožovat a způsobit otravu. Kontaminované jídlo, které ponecháte déle než hodinu a půl v teple, představuje pro rozmnožování bakterií ideální prostředí. V letních měsících proto dochází k otravám jídlem mnohem častěji.
Nebezpečné potraviny
- nedovařená drůbež a maso
- nepasterované mléčné výrobky
- rýže, která stála příliš dlouho v teple nebo byla nesprávně ohřívána
- korýši a měkkýši z neznámých zdrojů
- zkažené tučné ryby
- vařené masné výrobky
- syrová a nedovařená vejce, případně vejce s nakřáplou skořápkou
Mezi nejčastější onemocnění patří salmonelóza a kampylobakterióza.
Salmonelóza
Velmi rozšířené akutní průjmové infekční onemocnění, které se u nás vyskytuje především v letních měsících. Nebezpečné je zejména pro malé děti, seniory a osoby s oslabeným organismem, které může velká ztráta tekutin při průjmu ohrozit i na životě.
Pokud se nakazíme, salmonelóza propukne obvykle za 6 hodin až 3 dny.
Výskyt onemocnění
U domácích a divokých zvířat především drůbeží maso a vejce, vzácně je zdrojem nemocný člověk
Jak se můžeme nakazit?
- požitím infikovaných potravin - může jít o konzumaci nedostatečně tepelně
upravených pokrmů připravených ze surovin z nakažených zvířat (drůbeží maso, vejce) - potravinami sekundárně kontaminovanými salmonelou (nečistým kuchyňským náčiním a rukama, močí hlodavců, při nesprávném skladování apod.)
- nejčastěji jsou to měkké salámy, tlačenky, jitrnice, sekaná, játrovky, dále mléčné výrobky a především výrobky ze syrových či polosyrových vajec v podobě lahůdkářských či cukrářských výrobků (majonéza, vaječné saláty, pomazánky, krémy, bílkové polevy apod.)
Projevy
- průjem - může trvat až několik dní, zpočátku je kašovitý, záhy se ale mění na vodnatý, zelenavý
- horečka nad 39 °C
- bolesti břicha
- zvracení
- křeče
Pokud nemocný člověk nedodržuje zásady hygieny, je chodícím zdrojem salmonely, kterou vylučuje stolicí.
Kampylobakterióza
Kampylobakterióza je co do počtu onemocnění z jídla u nás na druhém místě hned za salmonelózou. Stejně jako salmonelóza se vyskytuje nejčastěji v letních měsících.
Pokud se nakazíme, kampylobakterióza propukne obvykle za 3-5 dní. Campylobacter se vyskytuje u domácích i divoce žijících zvířat.
Nejčastější zdroje nákazy
- drůbež - kuřata, krůty, neboť více než polovina poražené drůbeže je nakažena touto bakterií
- nakažené může být ale i maso a mléko jiných užitkových zvířat - krávy apod.
- zdrojem může být i člověk, který vylučuje bakterii ve stolici
Onemocnět můžeme po požití infikovaných výrobků z masa, které nebyly dostatečně tepelně ošetřené. Nejčastěji to bývá kuřecí maso. Pozor! Mikrob přežívá i ve zmrazené drůbeži - zmrazené masné výrobky nejsou proto zárukou „čistoty".
K přenosu může dojít i infikovaným mlékem, vodou nebo ledem.
Prevence
- pokrmy je třeba důkladně provařit, propéci nebo jinak tepelně upravit
- nenechávat jídlo dlouho stát při pokojové teplotě
- zbytky jídla zchlaďte. Nejpozději dvě hodiny po uvaření by měly být v chladničce nebo mrazáku
- jídlo je nejlépe spotřebovat do dvou dnů
Projevy
Onemocnění se podobá salmonelóze, projevuje se horečkou, nevolností, zvracením, bolestmi břicha a průjmy. Průjem trvá několik dní. Stolice jsou vodnaté, zapáchající, mohou být hlenovité, někdy i s příměsí krve.
Máte i vy zkušenosti s tímto nepříjemným onemocněním?
Autor: Lucie Regenermelová