Pneumokokové onemocnění
Častým původcem nejrůznějších respiračních onemocnění u dětí bývá tzv. pneumokok. Překvapivě rychlé a útočné vpády pneumokokových infekcí jsou po celém světě podstatnou příčinou úmrtnosti dětí. Původce pneumokokových infekcí je Streptococcus pneumonie. Tato bakterie je významným lidským patogenem, byla označena hlavní příčinou pneumonie a je předmětem mnoha studií o imunitě.
První zmínka o objevu etiologického původce, který způsobuje pneumonie, sahá do roku 1880. Významná jsou v tomto případě dvě jména odborníků, a sice francouzský biolog, chemik a lékař Louis Pasteur a nezávisle na něm také americký vojenský lékař George Sternberg.
Streptococcus pneumonie způsobuje nejenom pneumonie, ale i další pneumokokové infekce, například sinusitidu, meningitidu, zánět středního ucha, osteomyelitidu, sepsi, septickou artritidu, endokarditidu, mozkový absces a spoustu dalších onemocnění. Je také nejčastější příčinou bakteriální meningitidy. Pneumokoková pneumonie je velice častá u velmi mladých a velmi starých lidí.
Klinické syndromy u dětí
Infekce horních cest dýchacích
- Akutní mezotitida – u dětí s akutní infekcí horních cest dýchacích se objeví horečky a bolesti ucha se ztrátou sluchu. Bubínek je překrvený, může se vyskytnout hnisavý výtok z ucha.
- Akutní mastoiditida – je to komplikace mezotitidy, objevuje se nejčastěji u dětí do 2 let. Projevuje se jednostranným bolestivým prosáknutím a zarudnutím ucha s nápadným odchlípením ušního boltce. Onemocnění se dále projevuje horečkou, zhoršením sluchu, výtokem z ucha a poměrně častý může být i absces.
- Akutní purulentní sinusitida – opět je provázena horečkou, dále bolestí hlavy, palpační citlivostí a otokem nad postiženým místem. Může se projevovat i bolestí zubů. Nosní sekret je hnisavý a stéká po zadní stěně nosohltanu, což může způsobovat kašel. Závažné komplikace jsou: meningitida, trombóza kavernózního sinu, neuritida a absces očnice.
- Pneumokoková bakteriémie – klinicky se projeví horečkou se známkami lehké infekce horních cest dýchacích, zánětem membrány bubínku, zarudnutím nosohltanu nebo mírným zastřením paranazálních dutin.
Invazivní pneumokoková onemocnění
- Pneumokoková pneumonie – vyskytuje se obvykle v zimě, pneumokoky pronikají z horních cest dýchacích do plic. Je třeba nasadit včasnou léčbu antibiotiky.
- Pneumokoková meningitida – je typičtější pro dospělé pacienty. Příznaky – horečka, ztuhlá šíje, zvracení, poruchy vědomí. Mohou zůstat následky jako poruchy sluchu, zraku a psychomotorická retardace.
- Pneumokoková sepse – je to generalizovaná zánětlivá reakce organismu na přítomnost pneumokoka v krvi. Příznaky – tachypnoe, tachykardie, zimnice, třesavka, horečka. Septický šok vede k selhání orgánů.
- Pneumokoková artritida – projevuje se typickými příznaky zánětu kloubů, bolestivostí, omezení hybnosti, zarudnutím. Převažuje postižení kyčelního nebo kolenního kloubu.
- Pneumokoková endokarditida – u dětí se vyskytuje vzácně, má na svědomí větší úmrtnost.
- Pneumokoková peritonitida – vyskytuje se u dětí s nefrózou nebo cirhózou jater a u dívek s pánevními infekcemi.
Očkování proti pneumokokovým nákazám se doporučuje pacientům oslabeným jinou kardiovaskulární, jaterní nebo chronickou respirační nemocí, pacientům s cukrovkou, HIV infekcí, asplenií, likvoreou, anémií, malignitou apod.
Autor: Jitka Suchánková
