Rostlinná mléka - zdravější alternativa mléka kravského

Rostlinné mléko seženeme v obchodě, ovšem za vyšší cenu, nebo si jej připravíme doma, kde ušetříme. A přestože jeho příprava není nijak složitá, trochu času vyžaduje. Kromě dobré stravitelnosti se rostlinné mléko vyznačuje vysokým obsahem vápníku. Především mléka maková a ořechová. Pro srovnání je zde uveden přibližný obsah vápníku v jednotlivých potravinách. Přibližný z důvodu odlišných hodnot uváděných u různých zdrojů. Hodnoty jsou uvedeny na 100 g.

Jogurt 180 mg, mletý kokos 32 mg, konopné semínko 168 mg, mandle 254 mg, mák 1400 mg, Mléko 125 mg, lískové ořechy 290 mg, ovesné vločky 56 mg, rýže vařená 7 mg, sezamové semínko 975 mg, sýr 300 - 600 mg, tvaroh 250 mg.

Makové mléko

Jak už bylo zmíněno, makové mléko se vyznačuje několikanásobně vyšším obsahem vápníku, než obsahuje mléko kravské a výrobky z něj. V máku dále najdeme sodík, zinek, draslík, hořčík a fosfor. Mák je zásaditá potravina a je skvělým pomocníkem na překyselený organismus.

Makové mléko má oříškovou chuť. Na 1 litr makového mléka je potřeba asi 160 g máku. Čím více máku použijeme, tím bude mléko krémovější. Mák propláchneme a namočíme přes noc do vody. Mletý mák stačí nechat odstát 2 až 3 hodiny. Voda dostane lehce našedlou barvu. Je dobré nápoj občas promíchat. Poté vše rozmixujeme a přecedíme. Makové mléko je možné dosladit medem, datlemi, rozinkami, sirupem z agáve, ochutit kakaem, karobem či skořicí nebo jej rozmixujeme s banánem. Mléko nedoslazujeme v případě, že bojujeme s překyselením organismu. V lednici vydrží až 3 dny.

Mandlové mléko

Mandlové mléko patří mezi nejběžnější rostlinná mléka. Madlové mléko je bohaté na vysoký obsah vápníku, hořčíku, fosforu, železa, draslíku a nenasycených mastných kyselin. V mandlích najdeme vlákninu a až 20 různých flavonoidů, které chrání srdce a cévy. Mandlové mléko neobsahuje žádný cholesterol. Je vhodné pro děti s poruchami pozornosti, podporuje tvorbu mateřského mléka a je tak vhodné pro kojící matky.

150 g mandlí namočíme nejlépe přes noc. Druhý den vodu slijeme a rozmixujeme v 1 litru studené kohoutkové nebo kokosové vody. Přecedíme. Ze zbylé drti si můžeme například udělat kaši k snídani nebo jím vylepšit těsto na koláč. Mandlové mléko lze ochutit sirupem z agáve nebo datlí, vanilkou, skořicí, kardamomem, ale výborné je i samotné. V chladu vydrží až 4 dny.

Ovesné mléko

Oves je bohatý na vlákninu, bílkoviny, vitamíny skupiny B, vápník, lecitin, hořčík, draslík. Obsah železa je podobný jako u masa. Ovesné vločky jsou lehce stravitelné, posilují imunitní systém a pomáhají odbourávat cholesterol. Doma vyrobené ovesné mléko patří k nejlevnějším.

100 g ovesných vloček přes noc namočíme do vody. Ale je možné vyrobit mléko i z vloček odstátých jen 1 – 2 hodiny. Vodu slijeme a vločky rozmixujeme v 1 l vody se špetkou himálajské soli. Dochutit můžeme skořicí či muškátovým oříškem a dosladit datlovým sirupem nebo třtinovým cukrem.

Rýžové mléko

Rýžové mléko je bohaté na sacharidy a má minimum tuků. Rýžové mléko můžeme připravit z rýže vařené i nevařené.

Rýžové mléko z vařené rýže

Do hrnce nalijeme 1 litr vody a přivedeme k varu. Rýži propláchneme, vsypeme do vařící neosolené vody a povaříme za občasného míchání 15 - 20 minut. Rýže by měla být měkká. Po uvaření slijeme vodu. Uvařenou rýži přendáme do mixéru a rozmixujeme s 1 litrem studené vody dohladka. Vzniklou směs scedíme. Domácí rýžové mléko uchováváme v lednici a do týdne spotřebujeme. Toto rýžové mléko můžeme podávat dětem již od 6 měsíců. Jinak je vhodné spíše na vaření.

Rýžové mléko z nevařené rýže

Mléko z nevařené rýže není tak husté a jeho příprava je jednodušší. 100 g rýže necháme odstát nejlépe přes noc. Druhý den vodu slijeme, rýži propláchneme a rozmixujeme v 0,5 litru až 1 litru čisté vody se špetkou soli a sirupu z agáve. Nebo mléko dochutíme kakaem, karobem, vanilkou či rozmixovanými datlemi.

Sojové mléko

Sojové mléko je na rozdíl od ostatních rostlinných mlék náročnější na přípravu. Chuťově není příliš zajímavé, a proto je vhodné jako přísada do jídel a nápojů. Soja by se měla konzumovat hlavně ve fermentovaném stavu. Jelikož sojové mléko fermentované není, nemůžeme příliš mluvit o jeho velkém přínosu na naše zdraví. Jeho předností je oproti kravskému mléku nepřítomnost cholesterolu a vhodnější složení mastných kyselin.

100 g sojových bobů necháme přes noc nabobtnat. Druhý den vodu slijeme a propláchnuté boby rozmixujeme v 1 litru vody. Chceme-li mléko jemnější, zbavíme před rozmixováním sojové boby slupky. Rozmixovanou tekutinu přecedíme. Mléko přivedeme k varu, přidáme špetku soli, případně cukr, vanilku, skořici a pomalu vaříme. Za stálého míchání vaříme na mírném ohni 20 minut. V chladu mléko vydrží až 1 týden.

Dále si můžeme vyrobit mléko konopné, kokosové, sezamové, pohankové, amarantové, lískooříškové, slunečnicové nebo mléko z vlašských ořechů.

Foto: Pixabay.com

Autor: Hanka Bednářová