Rebarbora – bezpečně si ji vychutnáte jen několik týdnů v roce
Máte rádi rebarboru? Pak se o ní možná rádi dozvíte trochu víc. Je právě její sezóna, a proto si ji dopřávejte podle chuti, dokud to jde. Její příjemně nakyslá chuť dokáže obohatit každý koláč neodolatelnou svěžestí. Rebarbora se však konzumuje jen v době své sezóny, tedy od začátku května do konce června. Víte proč?
Rebarbora neboli reveň kadeřavá je, jak zmíněno, typická svou kyselou chutí, právě tato kyselost je ale určitým způsobem problém. Problematická je právě kvůli tomu, že se v ní postupně zvyšuje obsah kyseliny šťavelové, která je antinutriční látkou a také vyvazuje vápník ze stravy.
Zdravá a chutná rebarbora
Naše babičky si rebarboru pamatují jako plevel rostoucí všude. Dnes je tahle zajímavá rostlina mnohem vzácnější a spousta lidí ji nedůvěřuje natolik, aby ji zařadili do svého jídelníčku. Je přitom zdravá, chutná a má široké využití ve slané i sladké kuchyni. Rebarbora působí na optimální tvorbu žluči a při větším množství působí močopudně. Obsahuje také velké množství vlákniny a celou řadu vitamínů, například vitamíny C, B a E, dále pak minerály draslík, hořčík a zinek. Je bohatá i na mangan a vápník. Obsahuje vitamín B1 pro zdravý krevní oběh a energii buněk, dále značné množství kyseliny listové pro správnou krvetvorbu a kyseliny pantotenové, vitamínu B5, pro zdravou pokožku a vlasy.
Kdy jíst a kdy nejíst rebarboru?
Rebarbora není vhodná ke konzumaci mimo svou sezónu, určité její části totiž obsahují zvýšené množství zmíněné kyseliny šťavelové. Nebezpečné jsou i listové čepele, které obsahují velké množství této kyseliny a mimo to ještě jedovaté sloučeniny. I v době sezóny využívejte jen rebarborový řapík. Později, kdy rostlina přechází do květu, se v řapících výrazně zvyšuje obsah kyseliny šťavelové a velké množství této kyseliny není dobré ani pro zdravého, natož pro nemocného člověka. Dlouhodobý vysoký příjem kyseliny šťavelové se může podílet na vzniku osteoporózy i tvorbě ledvinových a močových kamenů. Rebarboře by se měli úplně vyhnout lidé trpící revmatismem, dnou, ledvinovými kameny a záněty ledvin, lidé s problémy močového měchýře nebo zvýšenou tvorbou žaludečních kyselin. Není vhodná ani pro těhotné a kojící ženy, může u nich vyvolat nevolnost. Nehodí se ani do jídelníčku malých dětí.
Zralost a úprava rebarbory
Rebarboru sklízíme postupně, jak řapíky narůstají. Nemusíme přitom hledět na barvu rostliny, její zeleň nebo naopak červeň prozrazuje jen odrůdu, nikoli stupeň zralosti. Oba tyto druhy rebarbory jsou vhodné k dalším úpravám. Před úpravou vždy odstraníme tuhá vlákna a slupky. Rebarboru bychom měli vždy tepelně upravit a pokrmy z ní si dopřávat maximálně dvakrát až třikrát za týden.
Rebarbora by při své tepelné úpravě nikdy neměla přijít do kontaktu s hliníkem, ten totiž nebezpečně reaguje s kyselinou šťavelovou a dostává se do jídla. Pozor také na nádobí z nerezu, kde zase hrozí uvolňování niklu, který ve vyšších koncentracích vykazuje toxické účinky.
Zdroje: ireceptar.cz, jimejinak.cz
Autor: Veronika Tůmová
