Potíže s jídlem u malých autistů. Jak dětem s PAS pomoci při stravování?
Autismus je vrozená a bohužel nevyléčitelná porucha vývoje a fungování mozku, která však má mnoho podob a forem. Mnohým rodičům trvá velmi dlouho, než na tuto vadu u svého dítěte vůbec přijdou. Neexistuje totiž modelový příklad typického autisty, který by předpisově splňoval to, co se očekává.
Autista mají potíže s komunikací, začleněním, s adekvátním reagováním na běžné každodenní podněty a situace. Přesto mohou v některých oblastech převyšovat ostatní, vynikají například v jazycích, v umění, nebo v matematice. Samostatnou kapitolou je však například jídlo a stravovací návyky malých dětí, ale i dospělých lidí s autismem, kterými se obvykle jejich blízcí velmi trápí.
Obvyklé stravovací návyky dětí s PAS
Maminky malých autistů často říkají, jak závidí maminkám, které mají pocit, že jejich děti špatně jí, nejí to, co by měly, nebo dokonce tvrdí, že nejedí vůbec. Přitom často nechtějí jíst jen jeden nebo dva druhy zeleniny, někdy nesní maso, nechají půlku knedlíku nebo se jim nechce do mastnější polévky. Děti s PAS přitom svými specifickými stravovacími návyky přivádějí své maminky k šílenství a zoufalství zároveň a každá z nich bych dala všechno za to, kdyby její dítě alespoň sem tam snědlo něco víc než jen Brumíka nebo suchý rohlík. Většina dětí s poruchou autistického spektra má opravdu velmi zvláštní a pro druhé těžko přijatelný vztah k jídlu. Obvykle nepozřou cokoli, co má z jejich pohledu jen trochu podezřelou barvu – například nejrůznější bonbony, ale i mrkev, brokolici apod. Často zcela odmítají ovoce a zeleninu a pokud už si některé druhy potravin oblíbí, uchýlí se k nim jako k jediné možnosti stravování, kterou nehodlají jen tak opustit. Často jí například přílohu zcela samostatně, běda, pokud je třeba rýže jen trochu přelitá omáčkou. Velmi praktické jsou pak talíře s možností oddělení masa, přílohy a např. zeleniny.
Potíže s výživou u dětí s PAS
Je jen velmi malé procento dětských autistů, kteří si zvyknou na relativně normální stravování a není tak třeba řešit problémy s trávením či celkovou výživou dítěte. Daleko běžnější jsou však případy dětí, jejichž seznam potravin, které jsou ochotny jíst, je velmi omezený a časem se může zúžit až do úplného extrému, který nesmí zůstat přehlížen. V takových případech se tělu a mozku pochopitelně nedostávají živiny potřebné k vývoji obojího. Může pomoci psychoterapie v kombinaci s důslednou intervencí v oblasti výživy. Je nutné přes vytrvalé odmítání a nespolupráci vydržet a cíleně učit dítě ochutnávat jiné druhy potravin, svědomitě rozšiřovat pestrost stravy. Závisí na tom správné fungování mozku i celého těla a všech orgánů. Dítě s PAS tak může i díky pozitivnímu ovlivnění svých stravovacích návyků zaznamenávat ve své celkové terapii znatelné pokroky. U autistických dětí je dále na místě cíleně eliminovat množství průmyslově zpracovaného jídla, aditiv a cukru.
Jak dětem s PAS pomoci při každodenním stravování?
Poradit se mohou rodiče autistických dětí samozřejmě i s výživovými poradci. Ti například považují za důležité, aby se sami rodiče pokusili vcítit do nelehké situace svého dítěte a začali jíst to samé, co chtějí, aby jedly jejich děti. Pro dítě je samozřejmě mnohem jednodušší ochutnat a třeba si i oblíbit jídlo, které před ním budete jíst i vy sami. Je potřeba najít vhodnou motivaci, aby dítě bylo ochotno novou a dosud neznámou potravinu vůbec ochutnat. U poruch autistického spektra bývá problém s vitaminy, minerály a stopovými prvky, nejčastěji se v souvislosti s PAS objevuje také intolerance mléka a lepku. Zásahy do stravovacího režimu dítěte s PAS nejsou jednoduché, ale ani nemožné, rozhodně proto není dobré veškerou snahu o ně vzdát.
Měly by děti ve školách jíst jinak a zdravěji?
Zdroj: www.lidovky.cz, www.zdravakrasna.blogspot.com, www.rovnerova.cz, www.pardubice.rozhlas.cz, www.zuzanadvorackova.cz
Autor: Veronika Tůmová
