Poruchy příjmu potravy aneb válka s jídlem: Jak lze pomoci?
Naštěstí už jsou pryč doby, kdy poruchy příjmu potravy (PPP) byly tabu. Dnes už se můžete leckde dozvědět spoustu informací a mluvit o tom. Existují již také specializovaná centra, která pomáhají lidem právě s těmito druhy onemocnění. Nicméně je bohužel faktem, že lidí s PPP stále přibývá, navzdory informovanosti. Jaká jsou řešení? Jak můžeme pomoci sobě nebo někomu v okolí?
Jistě už každý slyšel o mentální anorexii nebo mentální bulimii. Tím ale poruchy příjmu potravy zdaleka nekončí. Za PPP se rovněž označuje třeba také záchvatovité přejídání, bigorexie nebo (poslední dobou celkem častá) ortorexie. Osoba trpící záchvatovitým přejídáním se typicky neovladatelně přejídá, ale chybí zde následné hladovění nebo zvracení. Většinou se takový jedinec přejídá až do silné fyzické nevolnosti, která poté končí úzkostnými stavy. Oproti tomu ortorexie je na první pohled „jen“ zachovávání zdravého stravování. Ovšem tady mluvíme již o závislosti na zdravé a kvalitní stravě. Často to končí tím, že takový člověk nedokáže sníst nic, co nepovažuje skutečně za zdravé, nebo co nepochází z dobrého zdroje. Pak se raději ani nenají, případně když svůj režim poruší, trpí velkými výčitkami. Méně známá je pak bigorexie, která postihuje především muže. Zde jde hlavně o pocit nedostatku svalové hmoty, proto takový muž tráví i několik hodin denně v posilovnách, užívá různé doplňky stravy a steroidy, případně uznává pouze potraviny, které podporují tvorbu svalové hmoty. I dnes můžeme říci, že je nejvíce rozšířenou PPP anorexie a bulimie, ovšem přibývá i těch dalších - a právě u nich je větší riziko podceňování ze strany okolí.
Spouštěče PPP
Existuje celá řada nejrůznějších spouštěčů těchto poruch. Mnohdy stačí opravdu málo – nevhodná situace, okamžik, nemístná poznámka. Nejčastěji to ale souvisí přímo s jídlem, což může být nejdříve rádoby nevinné dodržování různých diet, přechod na zdravou stravu apod. Následují spouštěče spojené s postavou, kdy člověk není se svým tělem spokojený, vidí mnoho chyb, nebo před ním někdo prohlásil nevhodnou poznámku, případně se setká s výsměchem vůči svému tělu. Mezi lidmi trpícími nějakou formou PPP jsou ale také ti, které sužují negativní pocity, jako je smutek, izolace, úzkost, člověk se cítí mizerně a nic ho nebaví. Zejména u dětí je pak důvodem k PPP špatný příklad ze strany rodičů (maminka neustále drží různé diety), poznámka rodiče o přibrání nebo se dítě dozví třeba od svého trenéra, že musí zhubnout, aby mohlo být lepší a dostat se na závody. Občas se také děti snaží tímto chováním upoutat pozornost rodičů, kteří na ně nemají čas.
Jak poznáme ve svém okolí problém s PPP?
Mezi varovné signály patří omezování jídla, chronické počítání kalorií, vynechání celých skupin potravin nebo časté vážení. Výjimkou ale není ani strach z přibírání, neustálá kontrola v zrcadle a nadměrné zabývání se jídlem a cvičením. Později můžete u dotyčného zaznamenat váhové výkyvy nebo odchody na toaletu ihned po jídle. Takto nemocný člověk se také začíná stranit kolektivu, je apatický a nemá již zájem o žádné své koníčky.
Avitaminóza: Nedostatek vitamínů a jeho projevy
Co dělat, když se kolem vás objeví někdo s PPP?
Hlavní je na to jít hodně pomalu. Zmínit se, že máte o danou osobu strach, že vidíte, že dotyčný zhubl apod. Nabídnout možnost promluvit si, ale nemluvit hned o psychiatrovi nebo psychologovi. Zkuste si třeba najít o tomto problému nějaké informace, vyhledat možnosti odborné pomoci. Rozhodně ale nesmíte na nemocného jakkoliv tlačit nebo ho do něčeho nutit. Není dobré snažit se ho přesvědčovat o změně názoru. V první fázi pomoci je dobré spíše jen vyslechnout a pochopit, jak to daná osoba vnímá. Pokud se vám podaří o všem si promluvit, pak je vhodné nabídnout pomoc, třeba s vyhledáním odborníků nebo zmínit možnost doprovodu k odborníkovi. Pokud ale váš blízký odbornou pomoc odmítá, buďte mu jen oporou a jděte na to pomalu a postupně.
Co nemocný PPP prožívá?
Nejpodstatnější část nemoci je v hlavě. Přitom se leckdo domnívá, že při PPP lidé buď zvracejí nebo nejedí, a to je celý problém. Je však potřeba zaměřit se zejména na pocity nemocného, na práci s jeho psychikou. Nemocný trpí pocity viny, když něco sní, nebo pocitem studu, když se na sebe podívá do zrcadla. Tito lidé vnímají intenzivní strach z přibírání, ze změny postavy. Bohužel ale stále platí, že vhodnou terapii volí až jako poslední možnost, kdy už jsou na pokraji svých psychických sil.
Možnosti léčby
Každý takto postižený jedinec si může zcela dobrovolně vybrat formu léčby – ta je buď ambulantní nebo v podobě hospitalizace. Ideální je spolupráce s několika odborníky z různých oborů – zasahovat by měl praktický lékař, psycholog i nutriční terapeut či výživový poradce. Je důležité u jedince najít a odstranit příčinu vzniku PPP, pracovat s jeho sebevědomím, učit ho zvládat krizové situace i prosazovat své potřeby. Důležité je, aby nemocný správně pochopil roli jídla, získal nad ním kontrolu a vybudoval si jiné priority v životě. Je to běh na dlouhou trať, ale dlouhodobá pomoc a pochopení rodiny i blízkých je stěžejní.
Jak ovlivňují slavné osobnosti svým jídlem druhé?
Autor: Veronika Matoušová
