Makrobiotika jako životní styl

Správná makrobiotická strava nevede k sociální izolaci z důvodu nepochopení okolí a uzavírání se do sebe, ani ke zdravotním problémům jako důsledek extrémního stravování. Makrobiotika má život obohatit a zdravotní strav zlepšit.

Makrobiotická strava nic nezakazuje, ale doporučuje. Pro makrobiotiku příliš nesvědčí fakt, že její významný propagátor Michio Kushi, který ji prezentoval jako lék a prevenci rakoviny, byl nakonec sám operován s rakovinou tlustého střeva.

Co jíst při makrobiotické stravě?

Co a v jakém množství jíst se liší podle ročního období. Hlavní část přijímané potravy by měla tvořit celá obilná zrna. V létě 30 - 40 %, v zimě asi 50 %. Patří sem proso (jáhly), hnědá rýže, ječmen (kroupy), žito, pšenice, oves, ječmen, pohanka, kuskus, ovesné vločky, celozrnné pečivo, celozrnné těstoviny, kukuřičné lupínky i popcorn. 15 - 20 % v letním období, v zimě 20 - 25 % jídelníčku má zastoupit tepelně zpracovaná zelenina. V menším množství, tj. v létě 10 - 15 %, v zimě 5 % se konzumují zeleninové saláty a zelenina nakládaná a kvašená. Luštěniny zaujímají 10 - 15 % stravy. Konzumuje se čočka, hrách, fazole, cizrna, sója a výrobky z ní jako je tofu, tempeh, miso, sójová omáčka, tamari nebo shoju. Doplněna bývá mořskými řasami. Výjimečně je povoleno drůbeží a rybí maso. V létě si můžeme dát vejce 1x do měsíce, v zimě i 1x týdně.

Jin a jang jako základní myšlenka makrobiotické stravy

Makrobiotika se snaží uvést do rovnováhy energii Země a energii člověka. Dělí potraviny na dvě skupiny - jin a jang. Každá potravina obsahuje obě skupiny, ale pokaždé jedna z nich převládá. Je více jang, nebo více jin. Pokud se dostanou tyto dvě síly do nerovnováhy, vznikne nemoc. Do skupiny jin se řadí potraviny ochlazující, rostoucí spíše v teplejším období a nevyžadující tepelnou úpravu. Potraviny skupiny jang jsou zahřívající, rostoucí spíše v chladnějším období a vyžadující delší tepelnou úpravu. Potraviny jin jsou uměle pěstované, potraviny jang rostou volně.

Do které skupiny patří konkrétní druh jídla, se řídí především tím, jak na člověka po její konzumaci působí. Na první pohled se může stát, že po konzumaci potraviny s převládajícím jang stačí sníst potravinu s převládajícím jin a bude vše v pořádku. Chvíli po slaném jídle si dáme něco sladkého a jídlo bude vyvážené. Pokud tak učiníme, tělo na zpracování těchto jídel musí vynaložit příliš mnoho energie, opotřebovává se a stárne. Proto je vhodné držet se třetí skupiny potravin nacházejících se v rovnováze a ušetřenou energii využít jinde.

Uvedené dělení potravin platí pouze pro mírné pásmo

Extrémně jang jsou například slané mléčné výrobky, maso kromě rybího a mořských plodů, vejce, sůl, sojová omáčka.

Extrémně jin je alkohol, káva, cukr, koření, tuky, tropické plody, ovocně šťávy, bylinné čaje, rajčata, mléčné výrobky a mléko kromě kozího, které je jang.

Potraviny, které jsou vhodné pro naše zdraví a udržení rovnováhy, jsou rýže natural, pohanka, jáhly, pšenice, oves, žito, kroupy, kukuřice, ryby a mořské plody, místní ovoce, kořenová a listová zelenina, luštěniny, semena, ořechy a obilná káva.

Princip makrobiotické stravy

Makrobiotická strava upřednostňuje lokální a sezónní potraviny, které jsou běžně dostupné v daném klimatickém pásmu. Z toho vyplývá, že lidé žijící v tropech budou jíst tropické ovoce, jako jsou banány, pomeranče, mango a lidé žijící u nás jablka, hrušky, švestky apod.

Potraviny upravují co nejšetrněji. Nepoužívá se mikrovlnná trouba, naopak je vhodné připravovat jídlo na přirozeném ohni a topit dřevem. V zimě se konzumuje více tepelně upravených pokrmů, v létě méně. Je vhodné vyhnout se rafinovanému cukru. Každé jídlo se konzumuje pomalu a je potřeba jej velmi dobře rozkousat. Pokud chcete s makrobiotikou začít, měli byste to udělat pozvolně, aby si organismus stačil makrobiotické stravě přivyknout.

Zdroj: www.spektrumzdravi.cz, www.womanonly.topzine.cz

Foto: Pixabay.com

Autor: Hanka Bednářová