Jak vydržet extrémní vedra

Pobyt na slunci

Pobyt na slunci je nejrizikovější kolem poledne. V největších vedrech by se nemělo chodit na přímé slunce mezi jedenáctou a třetí hodinou. Pro děti, starší a nemocné lidi je pobyt na přímém slunci obzvlášť nebezpečný.

Vysoké teploty nejvíce vadí nemocným s chronickými záněty dýchacích cest, alergikům a kardiakům. Lidé s nemocným srdcem si musí obzvlášť hlídat pitný režim, pít průběžně po malých dávkách, jinak jim hrozí oběhové selhání.

V horkých dnech by se také měla omezit tělesná zátěž a sportovní aktivity. Když už se lidé v těchto dnech pohybují venku, měli by používat různé ochranné prostředky proti slunci. Kromě krémů s vysokým UV faktorem je velmi důležitá pokrývka hlavy a také sluneční brýle.

Vyčerpání z horka

Pokud nedodržíme zásady pobytu na slunci v teplotách přes třicet stupňů Celsia, může se dostavit vyčerpání z horka. Mezi příznaky tohoto stavu patří:

• bolesti hlavy
• silné pocení
• studená a vlhká pokožka
• zimnice
• závratě nebo mdloby
• slabý a rychlý puls
• křeče
• měllké dýchání

Pokud se potíže objeví, lékaři radí přesun na chladnější místo, ukončit jakoukoli fyzickou námahu, chladit tělo studenou vodou a doplnit tekutiny.

Horko a spánek

Spousta lidí má v těchto horkých dnech i nocích problémy se spánkem. Podívejme se na pár tipů, jak snadněji usnout, když nás trápí vedro i v noci:

• před spaním si dejte vlažnou sprchu, nikoli studenou
• po osprchování se neutírejte, tělo se chladí při osychání
• namažte si nohy chladivým krémem
• spěte nazí nebo si vychlaďte pyžamo v lednici
• přikryjte se pouze lehkým prostěradlem

Cestování ve vedru

Pokud nemáte v autě klimatizaci, bude pro vás každá cesta utrpením. Vnitřek auta, především tmavého, se totiž ve velkém horku může rozpálit až na 70 stupňů. Proto, pokud to není absolutně nutné, nejezděte autem a hlavně v takto rozpáleném autě nevozte děti a zvířata.

Navíc je-li řidič vystaven delší dobu teplotám nad 25 stupňů celsia, stává se malátným a mohl by usnout za volantem. Statistiky potvrzují, že ve velkých vedrech stoupá počet nehod.

Klimatizace auto i cestující samozřejmě ochladí, ale kvůli častému střídání teplot zase hrozí nachlazení. Odborníci doporučují nastavit klimatizaci pouze o 5 až 7 stupňů méně, než je venkovní teplota. Při větším rozdílu teplot, tedy při rychlém přechodu ze zimy do tepla hrozí kolaps, především lidem, kteří mají nemocné srdce.

Klimatizace také vysušuje sliznice, takže vyvolává chrapot a kašel. Dlouhodobé působení příliš chladného vzduchu může dokonce způsobit revma, ztuhnutí kloubů nebo zablokování páteře.

Pitný režim

Dodržování pitného režimu je samozřejmě nezbytné po celý rok. V horku se ale potřeba tekutin výrazně zvyšuje. Dospělý člověk by měl v horkém létě vypít čtyři litry vody, děti dva litry tekutin.

Nedostatek tekutin způsobuje bolesti hlavy a únavu. Při výrazném nedostatku tekutin v horkých dnech hrozí dehydratace a přehřátí organismu. To se projevuje právě bolestmi hlavy, slabostí a okoralými rty.

Pít by se mělo průběžně během celého dne, ne jenom, když člověk pociťuje žízeň. Lepší je pít po menších dávkách než vypít najednou třeba půllitr vody.

Také se doporučuje kombinovat různé druhy pití. Ve velkém horku je nejlepší pít obyčejnou vodu, neslazené čaje, neochucené minerálky. Naopak různé limonády a vůbec slazené pití žízeň zaženou jenom zdánlivě a na chvíli. Ještě horší jsou kofeinové nápoje a samozřejmě alkohol, který odvodňuje, s výjimkou nízkostupňového piva, ovšem v rozumném množství.

Pro doplnění tekutin jsou vhodné i polévky a některé druhy ovoce či zeleniny:

• meloun
• broskve
• třešně
• ananas
• avokádo
• švestky
• rajčata
• papriky
• okurky

Autor: Dominika Škamlová