Úrazy novorozenců, kojenců a batolat

V lidském těle je cca 206-214 kostí volně či pevně spojených. Při narození však máme kostí o mnoho více (cca 300 kostí), které vlivem vývoje jedince srůstají, a tím se jejich počet snižuje. Kosti dospělého člověka jsou tvrdší a mají větší lámavost oproti dětským kostem, které jsou měkké, pružné, rychle a bez následků hojitelné. Proto jsou některé dětské zlomeniny laickým okem těžko rozpoznatelné.

Dle věku dětí se mění lokalita častých fraktur, způsob léčby a také prevence pádů a zlomenin.

Novorozenec

Novorozeně (do 28. dne po narození) není ještě pohyblivé a vlastně plně nevnímá okolní svět, samozřejmě jen svou maminku. Páteř novorozence je obloukovitá. Pády v tomto období si tedy nezapřičiní samo, ale ve většině případů je pád zaviněn druhou osobou. V tomto období jsou nejčastější pády z výšky. Takový pád může nastat při přebalování na přebalovacím pultu, při přenášení z jednoho místa na druhé, při neopatrném zacházení s kočárkem, autosedačkou a také během koupání. Při koupání je velice důležité vzít si k srdci všechny zásady bezpečného koupání, aby nehrozilo vyklouznutí dítěte z rukou. V žádném případě nenecháváme miminko bez dozoru.

Kojenec

V kojeneckém období (od 1. měsíce do jednoho roku) se děti velmi rychle psychomotoricky vyvíjejí a postupným vzpřimováním se jim tvoří dvojesovité zakřivení páteře. Kojenci se během roku naučí zvedat hlavičku, přetáčet, sedět, lézt a někteří bez problémů dělají první krůčky. To znamená, že kojenci se už často sami nebo pomocí různých hraček dostávají do větších výšek. Maminky si musí dávat pozor, pokud dítko samo sedí v jídelní stoličce, chodítku, kočárku, je-li na velké posteli, v postýlce, protože kojenci jsou zvídaví, rádi přelézají zábrany, jejich pohyby však ještě nejsou dokonalé. Snadno tak může dojít k pádu z výšky, po čemž vetšinou nastává pád.

V kojeneckém věku se pomalu mění strava miminka a z tekuté přechází na tuhou. V tomto případě se musí dbát na správný způsob podávání lahvičkou nebo lžičkou. U kojenců hrozí aspirace - vdechnutí stravy, nebo spolknutí různých jídelních předmětů. Proto je velice nezbytné, aby maminky bedlivě sledovaly své děti.

Důležitý je také výběr hraček, kterých je na trhu nepřeberné množství. Měly by se kupovat podle věku, pro který jsou určeny, ale také podle schopností našeho dítěte. I s hračkami, kterými se zabaví, by mělo malé dítě zůstat pod dozorem. Vždy může hrozit riziko ulomení malých částí, které by dítě mohlo spolknout, dát si je do nosní dírky či se jinak poranit.

Batole

Některá batolata (od roku do tří let) zprvu lezou, některá už chodí, děti začínají být velice čiperné, rády zkoumají vše okolo sebe, rády si hrají v kolektivu na dětských hřištích, objevují prolézačky, dovádí na houpačkách a klouzačkách. K největšímu množství pádů dochází právě na dětských hřištích.

Rodiče, kteří rádi sportují, vozí své ratolesti v sedačce na kole nebo v přídavném vozíku za kolem. Pro děti jsou všechny tyhle atrakce velice přitahující a jsou z nich nadšené, zvýšená opatrnost je však opět nezbytná.

I u batolat musíme dbát na správný výběr hraček, jsou také v období zvídavosti. Důležité je dobře schovat různé chemikálie a dezinfekční prostředky a léky. Další zvýšená opatrnost je nezbytná v kuchyni během vaření nebo při používání topných těles.

Při pádu novorozenců, kojenců a batolat se vždy musí ihned informovat lékař, aby mohl dítko vyšetřit a potvrdit nebo vyloužit možná zranění.

Nejohroženější částí dětského tělíčka je hlava. Nejčastější příznaky po úrazu hlavy, které vyžadují ošetření lékaře:

• Apatie, podrážděnost, změny nálady
• Nevolnost, zvracení
• Poruchy vědomí
• Poruchy vidění

Nezapomínejte na to, že pád z malé výšky může mít někdy i horší následky než z větší výšky.

Vdechnutí cizího tělesa - aspirace

Pokud se objeví příznaky jako dušnost, pocity na zvracení, sípání, cyanóza - promodrání, záchvatovitý kašel, neschopnost vydat jakýkoli zvuk, můžeme konstatovat, že se jedná o aspiraci cizího tělesa. U dětí k k tomu dochází nejčasteji do 3 let. První pomoc zahájíme tak, že si malé dítko položíme bříškem na hřbet naší ruky a udeříme mezi lopatky, cizí těleso by tak mělo vylítnout.

Otravy

Najdeme-li v okolí dítěte rozsypané tabletky, otevřené lahve se saponáty a podobně, musíme počítat s tím, že to dítě ochutnalo. Ihned vyhledáme lékaře a stále sledujeme životní funkce a nevyvoláváme zvracení. Pokud dítě zvracelo, vezmeme část zvratek s sebou na rozbor.

Zástava dýchání a krevního oběhu

Tento stav ohrožuje dítě velmi vážně na životě.

Upravíme polohu hlavy - u novorozenců mírný záklon hlavičky a podložená ramínka. U kojenců a větších dětí mírně zakloníme hlavičku, pokud se nejedná o mozkolebeční poranění.

Umělé dýchání - u novorozenců a kojenců dýcháme přes ústa a zároveň nos a u dětí starších a provádíme dýchání z úst do úst se zmáčknutým nosem nemocného.

• U novorozenců je frekvence dýchání 30 za minutu.
• U kojenců a dětí do 8 let je frekvence dýchání 20 za minutu.
• U dětí nad 8 let je frekvence dýchání 12-15 za minutu.

Nepřímá srdeční masáž se provádí podle věku:

• Novorozenci a kojenci - dvěma prsty, které přiložíme pod spojnici prsních bradavek, frekvence je 120 za minutu.
• Batolata, starší děti - provádíme dlaní 100 za minutu.
• Děti nad 8 let - dlaní a na hřbetu ruky položená druhá dlaň, frekvence je 100 za minutu.

Autor: Olga Jastrabová