Změna času, její příčiny a následky
Ze soboty na neděli 31. října ve 3:00 se opět posouvá čas o hodinu zpět. Ne každý se s tímto zásahem vyrovnává zcela bez problémů. Každý organismus má své individuální potřeby a návyky spojené právě s danou denní dobou. Změna času, ať už o hodinu vpřed nebo vzad, může negativně ovlivňovat biorytmus mnoha lidí.
Historie změny času
První návrh na posun času vzešel roku 1907 od Williama Willetta, ale nebyl přijat. V České republice se každoroční změna času ustálila v roce 1979.
Proč se vůbec mění čas?
Hlavním důvodem, proč vůbec hodinky přetáčet, je vyvážení délky dne a noci. Posun času je realizován hlavně v mírném pásmu, což se týká všech zemí Evropy kromě Islandu, Grónska a některých norských ostrovů. V tropických oblastech by posun neměl význam, jelikož poměr dne a noci je vyvážený.
Dalším důvodem změny času byla úspora energie. Prodloužení dne mělo vést k nižším nárokům na světelné zdroje, a tím k menší spotřebě energie. Tento argument se však poslední dobou stává spíše terčem útoku. Vědci tvrdí, že díky technologickým vývojům se o úspoře energie přeměněné na světelný zdroj nedá vůbec hovořit, a naopak docházejí k závěrům, že spotřeba energie je možná ještě mnohem vyšší.
Navíc bylo zjištěno, že tato změna času vede k vyšší spotřebě pohonných hmot (lidé jezdí auty do pozdních večerních hodin daleko více) a ke zvýšenému počtu dopravních nehod.
Letní čas
- mění se vždy koncem března
- hodiny se posouvají o 1 hodinu dopředu
- hůře se snáší - lidem chybí hodina spánku, navíc vstávají do tmy
- nevýhodou je špatné přijetí kratšího dne, což může zapříčinit stavy únavy, depresí, podrážděnosti či snížené výkonnosti
Zimní čas
- mění se vždy koncem října
- hodiny se posouvají o 1 hodinu zpět
- lépe se snáší především díky vstávání za světla
Většina lidí registruje změnu času jako negativní zásah do biorytmu svého organismu. Poruchy spánku spojené se změnou nastavení času by však měly do jednoho týdne ustoupit. Mnoho lidí má dlouhodobější problémy se spánkem, ale to dle vědců již nesouvisí s posunem času. Někdo tuto změnu vůbec nepocítí, jiní jí naopak přisuzují mnohá zdravotní úskalí.
Nejlepší recept na to, jak se poprat s hodinovým deficitem je celkem jednoduchý. Pomalu nechat zvykat své tělo na novou denní dobu tím, že v prvních dnech postupně půjdeme spát dříve třeba o 15 minut a interval postupně protáhneme na celou hodinu. Náš biorytmus se tak co nejlépe a nejrychleji srovná.
Jak bojujete se změnou času vy? Máte nějaký recept jak hodinový skok překonat?
Autor: Alena Mrákotová
