Jak se vyrovnat s přechodem na zimní čas?

Trocha historie

Benjamin Franklin nebyl jen schopný státník a fyzik, ale pokud víme, byl i první koho napadl princip podobný letnímu času. Svoji myšlenku zmínil v dopise pro časopis Journal of Paris. Tento dopis byl ovšem míněn spíše ironicky, neboť Franklin nenavrhoval přímo změnu času, ale jen to, aby lidé šetřili denní světlo tím, že budou chodit spát a vstát dříve.

Poprvé v historii byl letní čas zaveden v průběhu první světové války v roce 1916 Švédskem, Rakousko-Uherskem, Velkou Británií a Německem. U nás byl pak letní čas zaveden v protektorátu Čechy a Morava 1. dubna v roce 1940 a vydržel až do 4.října 1942.

Každoroční střídaní letního a zimního času u nás nově funguje od roku 1979. Do roku 1996 ke změně na zimní čas docházelo koncem září. Od roku 1996 bylo trvání letního času, po vzoru Evropské unie, prodlouženo na sedm měsíců a ke změnám tak dochází vždy poslední neděli v březnu a říjnu.

Vliv změny času na lidský organismus

Přechodem na zimní čas dostaneme jakoby hodinu navíc. A s tím je snazší se vyrovnat. Většině populace to také moc problémů nedělá. Horší to mívají citlivější lidé, důchodci a lidé pracující na směny.

Lidské tělo má v sobě jakési vnitřní hodiny, a ty řídí náš biorytmus. Ovšem tyto hodiny mají tendenci se každý den asi o 12 minut zpožďovat. To je také důvod proč je přechod na zimní čas méně bolestný. Je totiž jednoduší se přizpůsobit zpožďování.

Problémy, které změna času může způsobit

• zvýšená únava
• zhoršená výkonnost
• poruchy spánku
• ztráta zájmů
• celková skleslost
• snížení sexuálního zájmu

Aby se lidé s těmito problémy vyrovnali, nepotřebují k tomu obvykle déle než pár dní. Pokud je těžší se s problémy vyrovnat, tak se ve většině případů jedná podle odborníků o tzv. sezónní afektivní poruchu.

Sezónní afektivní porucha nemá přímou souvislost se změnou času jako takovou. Jedná se spíše o soubor vnějších změn, jenž v tomto období přicházejí a které mají vliv na nervovou soustavu. Tím se myslí úbytek slunečního světla, změna počasí atd. Člověk je také více citlivý vůči psychické zátěži.

Jak se nejlépe vyrovnat se změnou

Zima je období, kdy většina organismů utlumí své funkce a někteří se i uchylují k zimnímu spánku. Člověk je v tomto ohledu výjimkou. Navzdory tomu, co mu příroda říká, se snaží pracovat a žít minimálně stejně intenzivně jako v létě, což mu nemusí dělat úplně dobře.

V zimním období se tedy doporučuje spát o něco déle. Na škodu ani není posílit denní rytmus. To znamená vykonávat co nejvíce pravidelných činností, jako například: chodit a spát ve stejnou dubu, pravidelně cvičit nebo si dát ráno rychlou osvěžující sprchu.

A jak se se změnou času vyrovnáváte vy?

Autor: Petr Zimola