Vliv hudby na psychiku člověka
Zvuky, rytmus a hudba jsou všude kolem nás. Obklopují nás za všech okolností, a to i v situacích, kdy si to ani nemáme čas uvědomit. Vědomě vnímáme hudbu jako zdroj zábavy, známe nepřeberné množství stylů a druhů hudby a záleží jen na nás, který si vybereme pro svůj volný čas. Už méně však věnujeme pozornost tomu, jak moc dokáže hudba ovlivnit nás samotné, naše psychické rozpoložení, názory, přesvědčení a také naše zdraví.
Je starou a osvědčenou pravdou, že hudba léčí. Je součástí nejrůznějších léčebných terapií v souvislosti s onemocněními psychických i fyzických sfér a ve spojení s pohybem příznivě ovlivňuje celý psychofyzický vývoj jedince.
Hudba a její původ
Hudba je darem z nebes, jak tvrdí nejstarší báje a mýty mnoha kultur. Podle nich stvořili hudbu, ale i mnoho hudebních nástrojů, jako je např. lyra, flétna či kytara, právě bohové. Hudba měla v dávné minulosti úzkou souvislost s magií, lidé s její pomocí rozmlouvali s Bohy, ale také oslavovali vítězství, dodávali si odvahy před bojem, nebo dobývali své vyvolené. Zvukové kameny a šamanské bubny jako první hudební nástroje byly objeveny v archeologických nalezištích Číny a podle všeho je lidé znali už v době staré 6000 let př.K.
Vliv hudby na tělo a duši
Současná medicína tvrdí, že hudební zvuk je fyzický jev, který má za následek fyzické změny v živých organismech. Hudba působí regulačně na akustickou bioenergii člověka a je součástí léčebných terapií. Snižuje projevy nervozity, je využívána zejména v oblastech psychiatrie, pediatrie a dětské psychiatrie. Odstraňuje např. neurózu, koktání, dyslektické čtení a psaní, pomoci může i při aplikaci narkózy. Hudba pomáhá uzavřeným a nespolupracujícím pacientům pootevřít se před svým terapeutem a usnadnit tak postup léčby. Stabilizuje duševní rovnováhu, pomáhá lidem emočně přetíženým, deprimovaným, trpícím depresemi a frustrací. Hudba ovlivňuje dýchání, srdeční tep, puls i krevní tlak, uvolňuje napětí a zvyšuje hladinu endorfinů, čímž navozuje příjemné pocity. Má příznivý vliv i na celkový imunitní systém.
Zvuk a rytmus jako nedílná součást života
Tibeťané mají o hudebních zvucích a jejich vlivu na náš život zajímavou teorii. Tvrdí, že zvuky hudebních nástrojů tvoří protipól ke zvukům lidského těla. Dokážeme-li ztlumit hluk a zvuky okolí, uslyšíme tlukot vlastního srdce, šumění krve i vibrace orgánů. Podle původního tibetského náboženství, které splynulo s buddhismem, má každá bytost a každá věc svůj proměnlivý zvuk, vytvořen pohybem atomů.
Nejzákladnějším rytmem života je pak přirozeně rytmus srdce, který vnímáme už před narozením v těle matky, a který je s námi do konce života. Podle neurologických odborníků z univerzity v Montrealu má hudba nezanedbatelný vliv na komplex lidského chování a z psychologického hlediska si tato problematika zaslouží bližšího a důkladnějšího zkoumání.
Nedávný výzkum prokázal, že lidský mozek zpracovává a vnímá hudbu pravou hemisférou, čímž ovlivňuje produkci hormonů jako je např. oxytocin - významný činitel lidského organismu. Hudbu vnímáme sluchem a "ucho je cesta", jak tvrdili staří Číňané a Indové. Zatímco oko je "těkavé a neustále hledající, ucho je soustředěné a nalézá…"
Zdroj: marika-reiki.cz, Vl.Marek - Tajné dějiny hudby
Foto: Pixabay.com
Autor: Veronika Tůmová
