Úředně nařízená změna času - z letního na zimní

Pro upřesnění musíme dodat, že pojem „zimní čas“ neužíváme správně, jedná se totiž o klasický středoevropský čas. K tomuto času se vracíme právě ze soboty na neděli, kdy ve 3 hodiny ráno vrátíme ručičky hodin zpět o celou jednu hodinu, kterou pak budeme mít celý den k dobru.

Něco málo z historie

V českých zemích (tehdy jako součást Rakouska-Uherska) byl letní čas poprvé zaveden v roce 1916, tedy už za 1. světové války. Po válce se většina zemí vrátila k původnímu času a ke změně došlo opět až v další válce. Letní čas byl zrušen v roce 1950 a znovu potom obnoven v roce 1979. Od té doby si rok co rok posouváme hodiny vždy na jaře dopředu a na podzim zase zpátky.

Proč časem hýbeme?

Letní čas byl zaveden hlavně z důvodu úspor energie – tedy zejména se mělo jednat o ušetření nákladů na svícení. Tento argument už možná nemá své opodstatnění, práce a její časové rozvržení se za tu spoustu let změnila natolik, že nějaký letní čas toho nemůže až tolik změnit, ale přese všechny protesty v minulých letech stále zůstáváme u jarních a podzimních časových posunů.

Působení změny času na lidský organismus

Posuny času většinou nepatří k populárním. Někteří jedinci ho nepociťují nikterak negativně, ale jiným mohou způsobovat menší či větší zdravotní komplikace. V první řadě jsou to potíže s ranním vstáváním i večerním usínáním, a únava během celého dne, která se projevuje v zaměstnání, ve škole nebo za volantem. U citlivějších lidí se mohou objevovat úzkosti až deprese, nespavost, zvýšené pocení, žaludeční potíže spojené s poruchami metabolismu, a také bolesti hlavy. Změny denního rytmu mají neblahý vliv také na naše ledviny a oční rohovku.

Bohužel sami nezmůžeme proti změnám času nic, a proto nám nezbývá než se ve vlastním zájmu snažit co nejdříve novému času přizpůsobit.

Jak se změnám času poddáváte vy sami? Máte s tím problém nebo je vám to jedno?

Foto: Pixabay.com

Autor: Jitka Suchánková