Nepodceňujme dobu, kdy spíme aneb co se děje v těle během spánku

Proč tělo potřebuje spát?

Spánek je pro mnohé z nás příjemný a osvěžující. Potřebujeme spát, abychom znovu nabrali síly. Spánek reguluje náš metabolismus, imunitní systém i hormony. Jde o periodický útlum činnosti centrální nervové soustavy, jenž má za následek zpomalení většiny našich tělesných pochodů na naprosté minimum. Naše svaly se během spánku postupně uvolňují, dýchání a srdeční činnost se zpomaluje, klesá spotřeba energie. Přesto se tělo během spánku zároveň regeneruje a „opravuje“. Člověk prospí v průměru třetinu svého života, přesné funkce spánku jsou přitom pro současné vědce ještě ne zcela odhalenou záhadou.

Spánkové cykly a jejich fáze

Ačkoli se to tak na první pohled jevit nemusí, spánek je komplikovaná záležitost. Během noci projde člověk celkem pěti spánkovými cykly, ve kterých se střídají různé fáze: přechod mezi bděním a spánkem – tedy tzv. polospánek, který trvá zhruba prvních 15 minut od chvíle, kdy si vlezete do postele.

V další fázi se spánek prohlubuje a mohou se dostavit i první sny, stále však ještě nespíme tvrdě.  V následující fázi spánkového cyklu svalový tonus klesá na minimum a vzbudí nás už jen bolest. Tehdy se nacházíme ve stadiu hlubokého spánku, kdy údajně dochází k intenzivní regeneraci tělesných sil. Asi po hodině a půl se u spícího člověka zrychlí tep a zvyšuje se krevní tlak i spotřeba kyslíku, kolísá tělesná teplota a u mužů se může dostavit erekce (dochází ke spontánnímu sexuálnímu vzrušení). Zdají se nám velmi živé sny. Tajuplnou cestou spánkového procesu tak dojdeme do stádia REM.

Spánková stádia REM a NREM

Rapid eye movement (REM) se nazývá stádium spánku, které se vyznačuje rychlými pohyby očí za zavřenými víčky a nízkou úrovní svalové aktivity. U dospělého člověka představuje REM fáze asi 90–120 minut, zhruba tedy asi 20–25 % doby spánku. U novorozenců tvoří plných 80 % doby spánku. Předpokládá se, že v této fázi si lidský mozek jaksi „srovnává a třídí“ během dne nashromážděné podněty, myšlenky a vjemy. Předchozí spánková stádia se označují jako non - rapid eye movements - NREM.

Ozdravné procesy těla a mozku během spánku 

V době, kdy spíme, nemáme vskutku ani tušení, jak složité a životně důležité procesy probíhají v našem těle. Naše tělo se celkově zpomalí, tepová frekvence může klesnout až na polovinu obvyklé hodnoty. Do pohybu se dává proces obnovy buněk a svalové regenerace, jejich prokrvení se tak může zvýšit až o 40 %. Nastává také tzv. svalová paralýza, která nám během spánku brání v pohybu a možnosti způsobit si zranění. Zvyšuje se aktivita lymfatického systému, který z těla odvádí škodlivé látky. Do krve se postupně vyplavuje růstový hormon, který má za úkol obnovu starých či poškozených tkání a zároveň stavbu tkání nových. Lidé, kteří dbají na dostatečně dlouhý a kvalitní spánek tak mají například zdravější pleť. Mozek pak během spánku rovněž nezahálí, naopak. V určité fázi spánku začne zpracovávat všechny informace z předchozího dne a ukládat je do paměti.

Spánek a sny

Sny jsou nezanedbatelnou součástí spánku, ať už jde o noční můry, nebo sny příjemné do té míry, že je nám líto se z nich probudit. Význam snění během spánku není vědcům ještě docela jasný a rozhodně mají v této oblasti stále co objevovat. Podle všeho nám však sny pomáhají s regenerací těla i mysli, s urovnáním myšlenek, odbouráním stresu či alespoň chvilkovým odpoutáním se od tíhy reálného života. Sny jsou údajně často důsledkem potlačených emocí. Ve snech si často plníme svá přání a touhy, potkáváme ty, na které myslíme, nalézáme klid. Přestaňme proto podceňovat význam spánku, tělo i mysl se nám odmění.

Zdroje: www.curem.cz, www.svetspanku.cz
 

Autor: Veronika Tůmová