Tajemství červené řepy

Skupina lidí, kteří pili řepnou šťávu, dosahovala ve fyzických testech lepších výsledků a o 16 procent lepší výdrž než kontrolní skupina. Tato zjištění by mohla být užitečná nejen pro vytrvalostní atlety, ale také lidem s kardiovaskulárním, respiračním nebo metabolickým onemocněním a starým lidem.

Alchymie kyslíku

Pro zlepšení vytrvalosti je třeba hledat způsob, jak zlepšit fyzickou výkonnost ve vztahu k příjmu kyslíku.

Jedním z nich je zvýšit účinnost, jakou naše tělo dokáže zužitkovat kyslík při zátěži. Tato účinnost se někdy udává pomocí takzvaného VO2-max, též zvaného aerobní ukazatel vytrvalostní zdatnosti. Nejvyšší hodnota VO2-max je velmi individuální a liší se člověk od člověka. Je částečně podmiňována geneticky, ale pravidelným tréninkem ji lze značně ovlivnit (ovlivnit ji lze také pomocí látky zvané EPO, tu ale ponechme raději nepoctivým účastníkům Tour de France).

Podle autora výše zmíněné studie, profesora Andyho Jonese z university v Exeteru, je zde ještě jiná alternativa.

Pokud bychom mohli snížit „náklady" na energii (množství potřebného kyslíku), určitý užitek by to mohlo mít také. A právě tady přichází na scénu červená řepa.

Při experimentu nechali Jones a jeho kolegové skupinky lidí vykonávat danou fyzickou aktivitu o vysoké intenzitě po maximální dobu, jaké byli daní jedinci schopni. Skupina, která pila červeně obarvenou vodu (placebo), vydržela v průměru 9 nebo 10 minut. Ti, co pili šťávu z červené řepy, vydrželi 11 až 12 minut. Daní jedinci vykonávali naprosto stejnou práci. Zlepšení výkonnosti nebylo způsobeno změnou VO2-max, ale výkonnost se zkrátka zvýšila.

To jsou docela překvapivé účinky na kyslík vzhledem k tomu, že těchto účinků nelze dosáhnout jiným známým způsobem. Zda to samé bude fungovat i při několikahodinovém výkonu s nižší intenzitou, jako je například vytrvalostní běh či cyklistika, je třeba dále prozkoumat. Zdá se to ovšem pravděpodobné.

Jak to funguje, zůstává zatím otázkou, jisté vysvětlení však existuje. Stejně jako hlávkový salát a špenát, je červená řepa bohatá na dusičnany, které tělo mění na dusitany a ty na oxid dusnatý. Oxid dusnatý (molekula roku 1992), který dnes mnoho lidí zná hlavně jako účinnou látku v přípravku viagra, rozšiřuje cévy. Svaly jsou tak lépe zásobovány kyslíkem.

Přestože dřívější studie prokázaly spojení mezi oxidem dusnatým a zvýšením energetického výkonu, odpověď na otázku, jak to vše funguje, pravděpodobně leží uvnitř složitých procesů v mitochondriích svalových buněk, a je tedy třeba dalšího zkoumání pro zjištění, zda je oxid dusnatý skutečně tou magickou přísadou.

Pokud nepotřebujete červenou řepu jako určitý doplněk pro sport, její konzumace vám rozhodně neuškodí. Kromě řady minerálů (draslík, hořčík, vápník, zinek, železo, měď) obsahuje i vitamíny C, E, betakaroten a kyselinu listovou. Mimo jiné je doporučovaná jako účinná prevence proti různým nádorovým onemocněním.

Ochutnali jste řepnou šťávu? Myslíte, že opravdu může mít takové účinky?

Autor: Petr Zimola