Jak připravit dítě na příchod sourozence
Prožíváte právě své druhé těhotenství a spolu s miminkem ve vás narůstají i obavy, jak to oznámit svému prvorozenému dítěti? Jak přijme zprávu, že má na cestě sourozence, a jak se bude chovat dál? Bude vám vůbec rozumět, až mu začnete o miminku vyprávět? A je opravdu nutné dítě složitě a pečlivě na tuto situaci připravovat?
Snažit se dítě příliš brzy náležitě poučit a připravit na velkou změnu, ke které se u vás doma schyluje, není tak úplně nutné a mnohdy ani rozumné. Malé dítě vám jen těžko porozumí. Odložte vše až na dobu, kdy těhotenství bude vidět.
Povídejte mu, co se děje v bříšku a čím to vyvrcholí. Každé dítě je jiné, a i když si myslíte, že svého broučka dobře znáte, může vás velice překvapit, jak na tuto věc bude nakonec reagovat.
Záleží při tom na spoustě věcí:
- jak je dítě staré
- jak reaguje na cizí miminka
- jak je či není rozmazlené
- jak je na vás závislé
- jak si uvědomuje své místo v rodině
- jak a nakolik změníte své chování vůči němu vy i ostatní členové rodiny
Když dítě žárlí už na rostoucí bříško
Obavy ze žárlivosti řeší rodiče obvykle do pěti let věku svého staršího dítěte,
nejsložitější to bývá asi kolem dvou až tří let. Mít děti věkově blízké (jeden až dva roky od sebe) má spoustu výhod. Když je mladšímu dítěti kolem dvou let a více, už si spolu dokážou sami hrát, lépe si rozumějí a vyžadují i méně pozornosti od rodičů.
Ovšem první měsíce jsou naopak velmi náročné, rodiče se musí obrnit velkou trpělivostí a pevnými nervy. Každá dětská žárlivost je však dočasná.
Některé maminky mají pozoruhodné zkušenosti s dítětem, které projevuje žárlivost už v době, kdy na nich těhotenství teprve začíná být vidět. Mají často potřebu s dítětem o příchodu miminka hodně mluvit, dítě však reaguje nezvyklou náladovostí nebo i agresí, může být také více plačtivé, odmítat je a dožadovat se přítomnosti tatínka.
V těchto případech se však stává i to, že s příchodem miminka je dítě jako vyměněné, je nadšené z malého bratříčka nebo sestřičky, je na ně hodné a pyšné a žárlivost je tatam. Maminky si pak libují, že si jejich dítě odbylo sourozeneckou žárlivost už v době těhotenství.
Nejčastější projevy žárlivosti na sourozence
Dětská žárlivost, ať je jakkoliv nepříjemná, obtěžující i bolestná, není znakem sobectví, špatného charakteru ani zloby vašeho dítěte. Je prostě jen způsobem, jak se dítě vypořádává s novou situací a svou rolí.
Jediným lékem je už stokrát opakovaná a obehraná rada – láska, pozornost, účast dítěte při péči o miminko, zkrátka vše pro to, aby se starší dítě nemělo důvod cítit odstrčené, zapomenuté nebo dokonce nemilované.
Agrese vůči vám i miminku
Žárlivost může někdy přerůst v agresi, což je velice nepříjemné a vyžaduje to pevné nervy. Dítě se jeví jako opravdu zlé, může se zdát, že nejeví zájem o nic jiného, než jak ublížit miminku.
Měnit se může jeho celkové chování – víc zlobí, neposlouchá, je hubaté. Ani tady nepomůže nic než vaše snaha ukázat dítěti, že ho máte stále rádi a že pro vás není druhořadé.
Vývojový regres
Tento postoj můžou pozorovat rodiče u dětí velmi často. Děti, které už nenosily plíny, uměly se samy najíst, krásně mluvily a pyšně odříkávaly říkanky, se najednou ve svém vývinu a schopnostech vědomě vrátí daleko zpět.
Dožadují se asistence u jídla, předstírají, že neudrží lžíci, nemluví nebo slova schválně komolí, začnou se znovu pomočovat. Zkrátka dělají vše, aby se podobaly miminku a vy jste byli nuceni jim znovu věnovat víc pozornosti.
I toto však nakonec odezní, ukážete-li jim znovu víc lásky a péče, o kterou si zřejmě myslí, že už přišly.
Kdy vyhledat pomoc odborníka
S pomocí vaší pozornosti, láskyplnosti a péče se obvykle každé, i sebevíc protestující či uražené dítě, s příchodem sourozence nakonec vyrovná a jejich vztah se pak nadále vyvíjí bez problémů.
Ve výjimečných případech však mohou zvláštní až nebezpečné reakce, psychosomatické potíže a poruchy chování dítěte přetrvávat. Trvají-li tyto projevy déle než půl roku, nastává správná chvíle pro konzultaci s odborníkem, počínaje vaším pediatrem.
Autor: Veronika Tůmová
