Krevní transfuze
Byla vám, nebo někomu blízkému, někdy provedena krevní transfuze? Pak jste si možná ani neuvědomili, že šlo o specifický příklad transplantace orgánu. Jde o proces, při kterém je do krevního oběhu pacienta – příjemce vpravena krev nebo krevní částice od dárce.
Krevní transfuze je nutná k udržení života pacienta, např. při velké, život ohrožující ztrátě krve, v důsledku zranění či operace, nebo při poruchách vlastní krvetvorby.
Darovaná krev musí být stejné krevní skupiny, jako je krev pacienta, popř. musí být s jeho krevní skupinou kompatibilní, aby pacienta nepoškodila.
Počátky krevní transfuze
První pokusy o využití krevní transfuze v medicíně sahají až do poloviny 17. století, kdy se jimi zabývali vědci v Anglii a ve Francii. Krvi a jejímu množství v těle byl tehdy přisuzován i vliv na povahové rysy člověka, duševní nemoci apod.
Z této i dřívější doby (od dob starověku do cca konce 19. stol.) známe také tzv. pověstné pouštění žilou, lék v podstatě na cokoliv, neboť nemoc, ať už fyzická nebo duševní, měla být způsobena především špatnou krví či nesprávným množstvím krve v těle.
Přes neúspěšné pokusy přenosu zvířecí krve do těla člověka, došla medicína k vážnosti a pečlivému zkoumání této problematiky až kolem roku 1816, kdy se pokusů ujal prof. James Blundell. Ten upozornil na nutnost provádět krevní transfuzi pouze z člověka na člověka a provedl několik úspěšných transfuzí.
Na začátku 20. století pak biolog Karl Landsteiner objevil krevní skupiny a Rh faktor, čímž objasnil příčinu neúspěšných transfuzí končících smrtí, např. v případě transfuze krve odlišných krevních skupin.
Spojení nevhodných krevních skupin
Krevní skupina je souhrn vlastností červených krvinek obsažených v krvi jedince. Shoda nebo správná komptabilita krevních skupin mezi dárcem a příjemcem krve závisí na úspěchu transfuze. V případě spojení neidentických, resp. nevhodných krevních skupin, dochází k nebezpečné imunologické reakci a k rozpadu krvinek darované krve.
Krev od dárce je v tomto případě organismem odmítnuta, stejně jako tomu bývá u transplantace dalších tělesných orgánů, a dochází k akutním potížím typu anémie, šoku, selhání ledvin či způsobení smrti pacienta.
Např. krevní skupina 0- je vhodná pro všechny další typy krevních skupin a pacient s krevní skupinou AB+ může obdržet krev jakékoliv jiné krevní skupiny.
Krevní autotransfuze
Krevní transfuze je typ transfuze, kdy je pacientovi podána jeho vlastní krev, tedy není zapotřebí krve dárcovské. K tomu dochází často v případě ortopedických, gynekologických nebo urologických operací, kdy se odběr krve provádí v dostatečném časovém předstihu.
Ke krevní autotransfuzi dochází např. i před vypuknutím závažného onemocnění, pokud je na ně podezření a je diagnostikováno včas.
Autor: Veronika Tůmová
