Co způsobuje nedostatek hořčíku v našem těle?
Hořčík neboli magnézium patří k nejdůležitějším prvkům v našem těle. Má nezanedbatelný vliv na stovky reakcí v organismu, hořčík zkrátka potřebuje úplně každá naše buňka. Hořčík je důležitý pro naše svaly a jejich kontrakce, stejně tak i pro přenos nervových vzruchů. Hořčík se nachází hlavně v kostech, zubech a také ve svalech. Nedostatek hořčíku se projevuje třeba podrážděností, náladovostí nebo svalovými křečemi.
Výsledky jisté studie však hovoří jasně a ne zcela pozitivně - hořčík chybí zhruba třetině české populace. Přitom hořčík obsahuje celá řada dobře dostupných potravin. Obsah hořčíku v potravinách se však snižuje, například vinou intenzivního zemědělství a nedostatkem hořčíku v půdě, odkud jej vstřebávají rostliny. Mezi některé časté příznaky nedostatku hořčíku patří necitlivost a brnění, svalové křeče a poruchy srdečního rytmu. Nejvíce je nedostatek hořčíku spojen s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, srdečními chorobami, astmatem, nespavostí, migrénami, úzkostí, záchvaty paniky, fibromyalgii a chronickými bolestmi zad.
Spondylochirurgie - nejčastější nemoci a poškození vedoucí k operaci páteře
Kdy potřebujeme větší množství hořčíku a jak se projevuje jeho nedostatek?
Zvýšenou potřebu hořčíku má náš organismus například při zvýšené konzumaci živočišných tuků a bílkovin, zvýšené konzumaci sladkostí a výrobků z bílé mouky, zvýšené fyzické aktivitě a sportu, diabetu, konzumaci alkoholu, stresu a také při dlouhodobém pobytu ve znečištěném prostředí. Nízká hladina hořčíku v těle na sebe nejčastěji upozorňuje svalovými křečemi v nohou, únavou a zhoršenou funkcí centrálního nervového systému. Dlouhodobý nedostatek hořčíku pak může vést k hypertenzi, tedy vysokému krevnímu tlaku. Hořčík je druhý nejvíce zastoupený prvek uvnitř všech buněk hned po draslíku. Více než polovina celkového obsahu hořčíku v těle je v kostech, zbytek se nachází ve svalech, tukové tkáni, červených krvinkách a v krevním séru. Naše tělo si však hořčík ani další minerály neumí samo vytvořit, a proto jeho hladina v našem těle úzce souvisí s tím, kolik jej dokážeme do těla přijmout právě z potravy.
Hořčík a látky, které snižují jeho využitelnost
Současně s hořčíkem by neměly být konzumovány ve velkém množství látky, které snižují jeho využitelnost - jsou to například látky obsažené v obilovinách a sójových výrobcích, tzv. oxaláty či tuky. Celkové množství hořčíku v těle se snižuje i při zvýšeném vylučování močí u osob, které nadměrně pijí kávu a kofeinové nápoje, příliš konzumují kuchyňskou sůl a často pijí alkohol. Zvýšenou potřebu hořčíku pak mají také těhotné a kojící ženy, lidé vystaveni stresu a aktivní sportovci. Je pak vhodnější hořčík konzumovat častěji a v menších dávkách, protože při vyšších množstvích jednou za čas jeho využitelnost klesá. To je i důvod, proč je lepší vybírat především přirozené zdroje hořčíku z potravy a nápojů. Mezi velmi bohaté zdroje hořčíku patří například některé minerální vody, pokud však zároveň neobsahují také zvýšené množství sodíku.
Ideální množství hořčíku v těle a odkud jej získat?
Evropskou legislativou je dána doporučená denní dávka 375 mg hořčíku. Počítá se s tím, že při dodržení výživových doporučení by měl být veškerý hořčík dodán potravou, a to včetně nápojů. K potravinám a nápojům bohatým na hořčík patří například:
- ovoce - datle, banán, sušené meruňky
- zelenina a luštěniny - špenát, tepelně upravené a nesolené artyčoky
- vařená čočka a hrách
- maso a ryby - candát, tuňák, vařená kuřecí prsa
- ořechy - mandle, piniová semínka, kešu
- nápoje - mrkvová, grapefruitová nebo pomerančová šťáva, červené víno
Čočka beluga nenadýmá a nemusíte ji namáčet! Jak si ji nejlépe vychutnat?
Autor: Veronika Tůmová
