Posttraumatická stresová porucha
Již samotný název o této nemoci mnohé prozrazuje. Jedná se o poruchu, jež se vyskytuje u lidí, kteří prožili nějaký vážný traumatický zážitek. Nejde však o nevyhnutelný důsledek vážného stresoru. Zda se objeví či nikoliv, závisí na genetické dispozici, osobnosti jedince a na mnoha dalších faktorech.
Možné příčiny vzniku
Jednou z častých příčin rozvoje poruchy bývá znásilnění. Dále to bývají jiné kriminální činy, automobilové nehody, únosy, požáry či živelné katastrofy. Posttraumatická stresová porucha se objeví až po určité době od prožité události, zpravidla se rozvine do půl roku.
Příznaky posttraumatické stresové poruchy
- Příznakem je zejména znovuprožívání traumatické události. Jedinci se objevuje v myšlenkách, snech a představách.
- Nemocný se vyhýbá místům a situacím, které jsou nějak spojeny s danou událostí nebo ji mohou připomínat.
- Nemocní bývají nezvykle úzkostní, ostražití. Dělá jim obtíže se soustředit, objevují se nepřiměřené reakce (agresivita, panika).
- Vše je doprovázeno příznaky též na straně fyzické. Objevují se bolesti hlavy, svalů, zad, opakované infekce atd.
Jak probíhá léčba?
Konkrétní léčba zahrnuje dvě možnosti:
- Psychoterapie: V jednotlivých psychoterapeutických přístupech dnes dominuje zejména kognitivně-behaviorální terapie. Při ní je pacientovi třeba vysvětlit přímý souvislost mezi jeho příznaky a traumatickou událostí. Při práci je nutný dostatek času.
- Psychofarmaka: Výhodou užití léků je menší časová náročnost a rychlejší efekt. I zde je úspěšnost léčby dobrá, pokud nemocný léky správně užívá.
Konkrétní příběh
Pro ilustraci na závěr článku je možné uvést krátký příběh, v němž je patrná problematika rozvoje posttraumatické stresové poruchy.
Muž, 40 let, aktuálně v dlouhodobé namáhavé přípravě na vyšší místo v zaměstnání. Při požáru lesa byl v noci zasažen i jeho dům, který prakticky celý vyhořel. Podařilo se zachránit doklady a několik cenností. Žena a tři děti neutrpěly újmu. Stěhují se k příbuzným. Muž v prvních dnech po události nebyl schopen nic podniknout - jednání s pojišťovnou a dalšími úřady, byl spíše pasivní. V průběhu druhého týdne nespí, je úzkostný a agitovaný. Další tři týdny se zklidňuje, je schopen chodit do práce, která ho však zcela vyčerpává. Doma pak nemá o nic zájem. Při jednání se stavební firmou druhý měsíc po požáru se dostává na místo vyhořelého domu. Odtud musí po 15 minutách odejít, pociťuje výrazný tlak na hrudi, neklid v nohou, má pocit, že slyší praskání dřeva. Má vztek na firmu, hrubě se na její zaměstnance oboří, pěšky odchází směrem do centra městečka. Odmítá nastoupit do vozu, s hodinovým zpožděním přichází do domku příbuzných. Uvědomuje si své neadekvátní jednání, nemůže se mu však ubránit. Ještě ten večer vyvolá konflikt s příbuznými kvůli banalitě. V noci nespí, před očima má hořící dům a stále se mu vrací obrázek kupičky zachráněných věcí.
Máte s posttraumatickou stresovou poruchou vlastní zkušenost? Když se vám něco nepříjemného stane, jakým způsobem se snažíte zklidnit a vrátit svůj život do jeho běžné podoby?
Autor: Michaela Holá
