Proč pláčeme?

Pokud jsou vskutku emoční slzy tak jedinečným lidským fenoménem, musí pro pláč existovat z evolučního hlediska alespoň nějaká výhoda (a pravděpodobně dosti velká). Ale jaká? Je pláč signálem podrobení, a tak dokáže zastavit smrtelný úder agresora? Zvyšuje empatii, a posiluje tak pouta uvnitř komunity? Podporuje zdraví tím, že uleví od stresu a dodá tak jistou výhodu? Jak je to s lidským mozkem, že vytváří v živočišné říší tak jedinečnou schopnost? Nedostatek peněz pro zodpovězení takové otázky by rozplakal nejednoho vědeckého pracovníka. Přesto si s ní někteří badatelé a experti lámou hlavu a jejich závěry jsou více než zajímavé.

Jak vnímáme slzy

Jak slzy vnímáme, poukázal experiment s 80 studenty, kteří byli požádáni, aby posoudili míru intenzity smutku lidí v obličeji na fotografiích. Na polovině obrázků byli lidé se slzami tekoucími po obličeji, druhá půlka byla naprosto stejná, akorát slzy byly graficky odstraněny. Tyto fotografie byly proloženy kontrolní skupinou snímků osob s jinými výrazy v obličeji.

Bez ohledu na věk nebo pohlaví, studenti ohodnotili obrázky zachycující slzy za „vyjadřující více smutku", než stejné obrázky bez slz. A co více, obrázky bez slz byly často považovány, na místo smutku, za projev úcty, zájmu, rozjímání a zmatku. Fakt, že zvířata neprojevují své emoce pláčem - plus skutečnost, že novorozencům trvá nějaký ten měsíc než přidají slzy do své exprese - podepírá přesvědčení výzkumníků, že emoční slzy jsou nedávná evoluční událost.

V reakci na výše zmíněný pokus, přidal biolog Oren Hason z Tel Avivu svou teorii, že emoční slzy mohou být také signál pro vyjádření uklidnění. Je to dáno tím, že slzy způsobují rozostření vidění. To by mohlo fungovat jako biologický signál neagresivních záměrů. Vysílají jakousi zprávu: „snižuji svoji schopnost obrany a útoku, můžeš mi věřit." Je zde, ale také jiný důvod proč se slzy mohly vyvinout.

Snižují slzy stres?

Obecně panuje přesvědčení, že slzy zmírňují stres. A i někteří vědci předpokládají, že lidem se vyvinula schopnost ronit slzy právě proto. To, že slzy nejsou jen komunikační prostředek, ale také uvolňovači napětí, by mohlo vysvětlovat, proč lidé pláčí nejen před publikem, ale také v ústraní, když je nikdo nevidí.

Emoční slzy jsou z chemického hlediska rozdílné od slz, které jen zvlhčují povrch oka. Krom jiných věcí, obsahují více proteinů. Stále nezodpovězenou otázkou však zůstává, zda je v emočních slzách více stresových hormonů, jako je prolaktin a ACTH (adrenokortikotropní hormon), než v lubrikujích slzách, což by se dalo očekávat, kdyby slzy pomáhaly ulevit od stresu. Bohužel v této oblasti nebyla zatím provedena žádná kontrolovaná studie. Ale je zde náznak, že pláč by mohl zlepšovat imunitní funkce.

Jedna menší japonská studie sledovala 60 lidí trpících alergií na latex. Výzkumníci měřili reakci jejich kůže na latex před a po zhlédnutí dvou filmů - jednom o počasí a druhém srdceryvném Kramerová versus Kramer. Při prvním filmu samozřejmě nikdo neplakal, ale u druhého většina pacientů alespoň pár slz uronila. A právě u těch byla následná reakce na latex nižší. Více jak 85% žen a 73% mužů říká, že se po pláči cítí lépe, což je opět potvrzuje tvrzení, že slzy ulevují od stresu. Závěrem ještě dodejme, že ženy v průměru pláčou více jak 5krát častěji než muži. Proč tomu tak přesně je, můžeme opět jen diskutovat.

Autor: Petr Zimola