Ischemická choroba srdeční – hrozba moderní civilizace
Ischemická choroba srdeční a postižení periferních tepen mají obvykle společného jmenovatele a tím je proces zvaný ateroskleróza. Ateroskleróza je celková metabolická porucha, na níž se podílí mnoho faktorů.
Ateroskleróza prochází během let různými fázemi a způsobuje různé změny cévní stěny. Za minimální změnu se považují tzv. tukové proužky, které se časem mění na vazivové, ty se rozrůstají, zmnožují a spojují v souvislé ateromatózní pláty vyčnívající nad vnitřní povrch cév. Obsahují cholesterol, vrstvy krevních sraženin a vrstvy vaziva. Na to pak navazují změny sekundární v podobě ateromatózního vředu (rozpadlá tuková tkáň), trombu (usazení krevní sraženiny), kalcifikace (zvápenatění nánosu) nebo krvácení (prasknutí vředu). V důsledku těchto procesů může dojít k postupnému zúžení nebo uzávěru tepny. To se projeví zhoršenou dodávkou krve, tím i kyslíku a důležitých živin do tkání.
Angina pectoris
Příčinou anginy pectoris je ischemie myokardu - nedokrvenost srdečního svalu. Znamená to, že srdce je nedostatečně zásobováno kyslíkem. Toto nedostatečné zásobení krve kyslíkem může být způsobeno jednak zhoršeným přívodem (zúžení tepny) nebo zvýšenými nároky (fyzická zátěž).
Nejčastější formou je tzv. angina pectoris. Projevuje se jako bolest či nepříjemný tlak, lokalizovaný nejčastěji za horní nebo střední částí hrudní kosti, vznikající při námaze, zejména při chůzi. Bolest často provázejí pocity úzkosti, poruchy srdečního rytmu, pocit dušnosti, závratě. Bolest může být omezena na jedno místo, ale častěji zasahuje do hrudníku, do ramen, krku, případně do čelistí. Velmi častá je iradiace do paže. Kromě fyzické námahy ji může vyvolat i emoční stres. Potíže mizí po přerušení fyzické námahy event. po požití nitroglycerinu.
Infarkt myokardu
Typickým projevem je acinózní bolest. Je však intenzivnější, dlouhodobější, obvykle neustává po přerušení fyzické námahy a často vzniká v klidu. Ani po nitroglycerinu se příliš nezmírňuje. Navíc je provázena výraznou dušností, strachem i různými poruchami srdeční činnosti. Příčinou infarktu je změna ischemického neboli nedokrveného ložiska na ložisko nekrotické - odumřelé.
Léčba srdečních chorob
Angioplastika
Z třísla se zavádí katetr, který má na svém konci speciální balónek. Katetr se zavede až do místa zúžení, poté se naplní kontrastní látkou a zúžené místo se rozšíří. Po skončení celého zákroku je balónek vyprázdněn a katetr odstraněn.
Chirurgická léčba
Nejčastěji se provádí aorto-koronární bypass. Je to jakési přemostění či vytvoření náhradní cesty.
Jak dál po infarktu?
Co mi prospěje? Zdravá strava, snížení hladiny tuků. Energetický příjem by měl odpovídat energetickému výdeji. Vzhledem k vysokému procentu lidí trpících nadváhou či obezitou je doporučováno snížit množství jídla o 20%. Doporučuje se snížení příjmu tuků, cholesterolu, omezení spotřeby masa, zvýšení konzumace ryb, mléka a mléčných výrobků (doporučují se spíše nízkotučné) omezení spotřeby vajec, cukru, alkoholu, soli a samozřejmě se doporučuje nekouřit.
Nutná je léčba hyperlipidemie, správná léčba cukrovky, sledování krevního tlaku, změna pohybových návyků, relaxace.
Autor: Kateřina Loyková