Jaké číhá nebezpečí ve vysokých nadmořských výškách?

Cestování letadlem je spojeno se změnami tlaku i s nedostatkem pohybu, a s tím souvisí i některé potíže. Při vysokohorských túrách se také vystavujeme vlivům vysoké nadmořské výšky, proto je třeba být dobře připraveni.

Výšková neboli horská nemoc

Lákají vás horské vrcholy víc než písčitá pláž? Pak už jste možná slyšeli o nebezpečí zvaném vysokohorská nemoc. Akutní horská nemoc je reakcí lidského organismu na prostředí, ve kterém klesá tlak vzduchu i parciální tlak kyslíku. Nejvýše položené trvale osídlené oblasti leží v Peru ve výšce 5100 m, ve vyšších polohách už se náš organismus není schopen adaptovat. Polohy s nadmořskou výškou 7500 m a více jsou označované jako zóna smrti, výstup do nich bez kyslíku je považován za velmi rizikový. První projevy AHN bývají velmi nespecifické, patří k nim bolest hlavy, nevolnost nebo zvracení, problémy se spánkem, závratě či slabost. Existují čtyři zlatá pravidla akutní horské nemoci, která je dobré mít na paměti:

• Každé onemocnění ve výšce je třeba považovat za výškovou nemoc, dokud se neprokáže jinak.
• S projevy výškové nemoci nepokračujeme ve výstupu.
• Při zhoršení stavu je nutný sestup do nižších poloh.
• Osobu s projevy výškové nemoci nikdy nenecháváme o samotě.

Abychom předešli výškové nemoci, je třeba dostávat se do hor postupně, tedy aklimatizovat se. Jako optimální se uvádí postup maximálně o 300 až 500 výškových metrů za den. Další možností je podniknout jednodenní výstupy do vyšší nadmořské výšky s návratem do níže položeného tábora.

Výškové otoky plic a mozku

Z lehké formy výškové nemoci se mohou vyvinout i závažnější stavy. S výškovým otokem plic se můžeme setkat v nadmořských výškách nad 4000 m. Projeví se zejména rapidním poklesem výkonnosti a dušností, suchým kašlem, či zrychleným tepem nebo dýcháním. Příznaky se objevují asi po dvou dnech v dané výšce. První pomocí pro postiženého je sestup a zvýšení tlaku kyslíku v plicích. Druhou závažnou formou výškové nemoci je výškový otok mozku. Jeho základními projevy jsou bolesti hlavy, halucinace, změny chování, dezorientace a ataxie. V konečné fázi vede otok mozku ke ztrátě vědomí a smrti.

Cestovní trombóza a plicní embolie

Podmínky v kabině letadla jsou značně ovlivněné vysokou nadmořskou výškou, což je příčinou rozšíření průsvitu cév a žil na dolních končetinách, což zpomaluje průtok krve a dává vzniknout krevním sraženinám. Je dobré mít na paměti, že ke vzniku hluboké žilní trombózy může dojít i se zpožděním, postihnout vás se může až 14 dnů po absolvování letu. Velmi nebezpečnou komplikací cestovní trombózy je vznik plicní embolie, kdy se krevní sraženina uvolní a přesune se do plic. Jedná se o život ohrožující stav, kdy je okamžitě nutný zásah lékaře. K příznakům patří obtížné dýchání, bolest na hrudi, závrať, mdloby a vykašlávání krve. 

Rizikové faktory cestovní trombózy:

• Obezita a vyšší vzrůst

• Věk nad šedesát let

• Kouření

• Těhotenství

• Užívání hormonální antikoncepce

• Trombóza hlubokých žil prodělaná někdy v minulosti

• Nedávné operace pánve a dolních končetin

• Křečové žíly na končetinách

• Kardiovaskulární onemocnění

Zdroj: BLOG svetoutdooru.cz, muchbetteradventures.com

Autor: Veronika Tůmová