Levák ve škole

Ve třetím článku ze série o levácích si přiblížíme možné potíže, které mohou pro leváka ve škole nastat a poradíme, jak jim předcházet.

Kreslení

Levoruké děti většinou velmi rády kreslí. Mají totiž vyvinutější pravou mozkovou hemisféru, kde je umístěno prostorové vnímání, rozeznávání barev, fantazie a emocionalita. Problém však nastává, když má dítě něco vybarvit nebo se držet předlohy. Nejen že předloha bývá v sešitě umístěna vlevo, takže si ji děti při kreslení zakrývají, ale také to brzdí jejich přirozenou fantazii a dítě taková práce nebaví.

I obyčejné ořezávání pastelek může být pro leváka velmi náročné, pokud mu rodič předem nekoupí ořezávátko určené pro leváky.

Tvůrčí činnosti

K ručním pracím mají leváci blíže než praváci ze stejného důvodu, jako milují kreslení. Zásadní problém je však v tom, že učitel i rodič předvádějí tyto činnosti pravou rukou a málokdy berou na leváky ohled. Dítě tak musí složitě vymýšlet jiné postupy, které jsou mnohdy daleko složitější a ne vždy vedou k očekávanému výsledku.

Ideální cestou je, když se rodič pokusí učit dítě činnost rovnou levou rukou. Sám tak zjistí, jak je vše pro dítě těžké, a mnohdy rychleji přijde na to, jak dítěti pomoci. Často se tak předejde nechtěným zlozvykům a dítě je navíc pro činnost motivovanější, když vidí, jak se máma nebo táta snaží pochopit jeho svět.

Psaní

Po technické stránce by nemělo psaní dělat problém, pokud dítě umí i kreslit, protože princip je u těchto dvou činností stejný. Hlavní úskalí je v tom, že i písmo je přizpůsobeno pravákům. Píše se zleva doprava, takže si dítě maže, co právě napsalo, a opět nevidí předlohu umístěnou vlevo. Navíc si ve většině školních tříd kvůli vlevo umístěným oknům stíní.

Bez včasné pomoci si dítě samo začne hledat způsob, jak tyto problémy řešit. Kroutí zápěstím, křečovitě svírá tužku a zvedá ruku. Učitel nebo rodič by měl včas zakročit a ukázat dítěti, že si má sešit otočit opačně než pravák, tedy levým okrajem nahoru, že má držet zápěstí pod linkou, aby vidělo, co právě napsalo, a že má, na rozdíl od praváka, při psaní pohybovat celým předloktím, čímž se sníží křečovité sevření tužky. Samozřejmostí by měly být i kvalitní psací potřeby, které jsou již dnes k dostání i ve verzi pro leváky.

Čtení

I přesto, že většina leváků díky své fantazii tíhne k četbě, čtení v sobě skrývá snad nejvíce obtíží. Levák se tak na první pohled může dokonce jevit jako silný dyslektik. Intuitivně se totiž dívá nejdříve na písmena vpravo a pak teprve přejde na začátek slova. Oči mu tak neustále těkají, a zejména při hlasité četbě dochází k různým přesmyčkám a záměně písmen. Aby se s tímto problémem vyrovnali, musí leváci číst velmi pomalu.

Nejlepší pomoc tedy je povzbuzovat dítě ve čtení nahlas a ponechat mu jeho vlastní tempo. Jedině tak se zamezí často dalšímu problému, který mívají leváci při hlasité četbě, a to nepochopení významů slov. Levákům totiž velmi často dělají problém abstraktní pojmy, které nejdou spojit s konkrétní představou. Levák se u takového pojmu zastaví a ztratí přehled o obsahu celé věty.

Pravopis

Chyby v pravopise úzce souvisí s dovedností číst, proto i leváci podávají často v pravopise slabé výkony. Hlavními chybami jsou záměny písmen a obtížné hledání vlastních přepisů.

Proto levákům mohou pomoci tzv. dyslektické třídy. Je v nich pomalejší tempo výuky a provádí se zde různé uvolňovací cviky, které jsou pro leváka velmi prospěšné.

V takové třídě je většinou méně žáků, takže se učitel může levákovi individuálně věnovat. Nezapomeňte na to, že leváci i dyslektici bývají často velmi nadaní, jen se jim musí podat pomocná ruka!

V příštím článku o levácích představíme různé pomocné cviky pro leváky.

Autor: Jana Vondroušová