A je to zase tady – učení, mučení…
Prázdniny skončily a nový školní rok je tady. Pro každého znamená něco jiného. Prvňáčkové jsou většinou natěšení, jejich rodiče nervózní. Děti, které zvládají školu hravě, se nemusí ničeho bát, ale pro děti (tím pádem i jejich rodiče), které mají ve škole problémy, začalo opět náročné období s učením.
Psychologicky lze rozlišit čtyři základní druhy učení – učení poznatkům, učení intelektových činností, smyslově pohybové učení a sociální učení.
Většinou, když mluvíme o učení, máme na mysli pouze onen první typ – učení poznatkům, vzdělávání se. Ale pozor - podle psychologických průzkumů se odhaduje, že odborně pracující člověk získal ve škole jen 20 % potřebných znalostí a zbytek se naučil jinde, většinou v praxi.
Jaké jsou fáze učení?
- motivační fáze – důležitý je důvod, proč se chcete učit (např. chcete získat maximální informace o něčem, co vás zajímá, dosáhnout vysokoškolského titulu, najít dobré zaměstnání apod.). Když si budete během učení tento svůj důvod připomínat, sami sebe povzbudíte k větší snaze a tím i k lepším vlastním výsledkům.
- poznávací fáze – je to fáze logického postupu. Nejdříve prozkoumejte učivo. Během tohoto zkoumání byste měli získat alespoň matnou představu, o co v něm vůbec jde. Potom můžete začít už se samotným upřesňováním, zdokonalováním a detailním procházením učiva.
- výkonová fáze – v této fázi byste měli celý problém pochopit a zapamatovat si ho. Získané informace také zařazujete do již existujícího rámce znalostí.
- kontrolní fáze – kontrolní fází zlepšujete udržení znalostí v paměti a také kontrolujete, zda jste se něco nenaučili špatně. Není to jednoduchý úkol, ale je třeba opakovat si a provázat veškeré nabyté informace – a pochopit je.
Děti a poruchy učení
Počet dětí s nejrůznějšími poruchami učení v poslední době rapidně vzrostl. Ve skutečnosti však těchto dětí není víc, nárůst je způsoben zlepšením diagnostických metod. To, co se dřív považovalo za pouhé zlobení a nesoustředění, se dnes diagnostikuje jako porucha učení.
Děti s poruchou učení by měly mít ve škole individuální učební plány nebo alespoň určité úlevy oproti ostatním dětem – v matematice možnost práce s kalkulačkou, v českém jazyku místo diktátu doplňování apod. Také hodnocení jejich výsledků by se mělo lišit od hodnocení ostatních dětí.
Nejčastější poruchy učení
Syndrom ADHD – syndrom ADHD zahrnuje dnes častou dětskou hyperaktivitu společně s poruchou koncentrace. Dítě neudrží během vyučování pozornost, nedokáže se soustředit na danou látku, a vyrušuje při výuce.
Dyslexie – dyslexie je porucha čtení a bývá často dědičná. Dítě špatně vnímá a rozlišuje písmenka, plete si je a nedaří se mu je správně spojovat do slov. Statisticky se vyskytuje častěji u chlapců a zatím selhává každá léčba.
Dysgrafie – je to porucha velmi podobná dyslexii a ve většině případů je rovněž dědičná. Při dysgrafii si dítě nemůže zapamatovat písmenka, píše je obráceně a zaměňuje je.
Dyskalkulie – dyskalkulie je porucha počítání. Dítě nedokáže v paměti udržet čísla a dále s nimi zacházet.
Máte vlastní zkušenost s poruchami učení?
Autor: Jitka Suchánková