Máte vysoký krevní tlak? Jste při sportu málo výkonní? Jezte červenou řepu!
Pamatujete si na svou první zkušenost s červenou řepou ze školní jídelny? Tehdy možná nepatřila k vašim oblíbeným přílohám. Ale je tomu tak i dnes? Červená řepa je v každém případě nedílnou součástí jídelníčku v mnoha zemích světa. Obsahuje řadu esenciálních vitamínů, minerálů a rostlinných látek prospěšných našemu zdraví. Červená řepa má také vynikající nutriční profil.
Červená řepa obsahuje málo kalorií, ale velké množství zdraví prospěšných vitamínů a minerálů. Lze v ní najít také anorganické nitráty a pigmenty (přírodní barviva), což jsou rostlinné látky s řadou léčivých účinků. Dokáže chránit před srdečními a oběhovými onemocněními, včetně infarktu a cévní mozkové příhody.
Červená řepa v boji s vysokým tlakem
Jedním z hlavních rizikových faktorů těchto onemocnění je vysoký krevní tlak. Studie naznačují, že červená řepa jej podstatně snižuje, tedy především snižuje tzv. systolický krevní tlak (tlak, jakým se srdce stahuje), zatímco na hodnotu diastolického tlaku (tlaku, kdy srdeční sval uvolňuje) prakticky nemá vliv.
Účinek červené řepy na krevní tlak je výraznější, pokud ji budeme konzumovat v syrovém stavu. Důvodem proč červená řepa snižuje krevní tlak je pravděpodobně skryt ve vysokém obsahu nitrátů. Červená řepa je jejich bohatým zdrojem. Látky, které díky nim vznikají v našem těle, působí roztahování cév. Hodnota krevního tlaku závisí na průsvitu krevních cév a při jejich roztažení dochází ke snížení tlaku. Hladina nitrátů v krvi však zůstává zvýšená cca 6 hodin po konzumaci potravy s jejich vysokým obsahem. Účinek červené řepy na krevní tlak je tak pouze dočasný a k dlouhodobému udržení nižšího tlaku přispěje pravidelné zařazení červené řepy do běžného jídelníčku.
Červená řepa pro sportovce
Studie naznačují, že nitráty přijaté z potravy pomáhají zlepšovat sportovní výkonnost. Červená řepa a její nejrůznější formy či podoby tak přirozeně patří mezi potraviny oblíbené mezi sportovci. Zařazení nitrátů do sportovní výživy není ve světě novinkou, v doplňcích stravy pro sportovce některých specifických odvětví u nás – například v kulturistice a silových sportech, jde však o poměrně novou věc. Právě tyto nitráty neboli dusičnany se v hojné míře nacházejí i v další kořenové zelenině, jako je petržel, ředkvičky, kedlubny, špenát, salát, nebo mrkev. Podle dostupných studií mají nitráty schopnost podporovat vyšší výkon při intenzivnějším tréninku.
Poznejte léčivou sílu řepné šťávy
Dusičnany kolem nás aneb mohou být nitráty obsažené v zelenině nebezpečné?
Dusičnany čili nitráty jsou přirozenou složkou mnoha potravin v důsledku koloběhu dusíku v přírodě. Tyto látky obsažené v potravinách však mohou při konzumaci představovat určité riziko. Nejohroženější skupinou jsou novorozenci a malé děti. Zvýšený obsah dusičnanů v určitých druzích zeleniny může být důsledkem nevhodných podmínek pěstování pomocí chemických přípravků, hnojiv i vody, nebo důsledkem přídavku těchto látek jako potravinových aditiv. Hlavními potravinovými zdroji dusičnanů je zelenina, brambory a pitná voda. Z ovoce jsou to pak jahody, melouny a banány. V živočišných potravinách bývá obsah dusičnanů velmi nízký, výjimkou jsou masné výrobky a především uzeniny, do nichž se tyto látky přidávají při solení a dalším zpracování. Dusičnany nejsou v běžných koncentracích pro dospělého člověka nebezpečné, protože se poměrně rychle vylučují močí.
Tipy na recepty z červené řepy
Zdroj: cs.medlicker.com, aktin.cz, magazinzahrada.cz, bezpecnostpotravin.cz
p>Foto: Pixabay.com
Autor: Veronika Tůmová
