Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
Výraz | Význam | |
---|---|---|
auscultatio | onis, f. (l. auscultare poslouchat) auskultace, poslech, vyšetřovací metoda poslechem. Auscultatio directa auskultace přímá, poslech přímo uchem. Auscultatio indirecta auskultace nepřímá, vyšetřování poslechem prostřednictvím přístroje (fonendoskopem, stetoskopem) | |
|
||
aut | nebo. Aut-aut buď-anebo | |
autemesis, | s, f. (ř. autos sám, ř. emesis zvracení) autemeze, funkční zvracení, jež si nemocný sám vyvolal, nebo zvracení z nejasné příčiny bez zjistitelné orgánové poruchy nebo zevního činitele | |
authenticus | a, um (ř. authentikos původní) autentický, původní, spolehlivý, hodnověrný | |
autismus | i, m. (ř. autos sám) autismus, chorobné obrácení k vlastní osobě, zamlklost, uzavřenost | |
autoaccusatio | onis, f. (ř. autos sám, l. accusare obviňovat) autoakuzace, sebeobviňování | |
autoagglutinatio | onis, f. (ř. autos sám, l. agglutinatio shlukování) autoaglutinace, samovolné shlukování krvinek | |
autoaggressio | onis, f. (ř. autos sám, l. aggressio útok) autoagrese, jednání poškozující samotného jedince | |
autoamputatio | onis, f. (ř. autos sám, l. amputare odstranit) autoamputace, spontánní oddělení části některého orgánu, přívěsku, výrůstku | |
autoanamnesis | is, f. (ř. autos sám, ř. anamnesis vzpomínka) autoanamnéza, anamnéza samotného pacienta | |
autoantigenum | i, n. (ř. autos sám, antigenum látka vyvolávající v organismu imunitní odpověď) autoantigen, antigeny tvořené v samotném organismu, podmiňující tvorbu protilátek v těle | |
|
||
autoclavus | i, m. (ř. autos sám, l. clavis klíč) autokláv, parní sterilizátor | |
autocrinus | a, um (ř. autos sám, ř. krinein oddělovat, třídit) autokrinní, (látka) ovlivňující nebo řídící buňky, ze kterých sama vznikla | |
autocytolysis | is, f. (ř. autos sám, ř. kytos buňka, ř. lysis uvolnění) autocytolýza, samovolný rozklad buněk | |
autodestructio | onis, f. (ř. autos sám, l. destruere zničit) autodestrukce, samovolné zničení (např. tkáně slinivky břišní vlastními enzymy) | |
autodigestio | onis, f. (ř. autos sám, l. digestio trávení) autodigesce, samonatrávení jako posmrtný proces nebo i zaživa (např. při akutní nekrotizující pankreatitidě, kdy proteolytické hormony pankreatu ničí orgán, v kterém vznikly, tedy pankreas) | |
autoerotismus | i, m. (ř. autos sám, ř. eros láska) autoerotismus, chorobná láska k vlastní osobě; pohlavní vzrušení při pozorování vlastního těla | |
autofecundatio | onis, f. (ř. autos sám, l. fecundatio oplození) autofekundace, samooplodnění | |
|
||
autogamia | ae, f. (ř. autos sám, ř. gamos sňatek) autogamie, druh neúplného splynutí (konjugace), kdy se jádro buňky rozdělí, aniž by se rozdělila buňka, a později opět splyne; incest, pohlavní styk mezi blízkými příbuznými | |
autogenes | es (ř. autos sám, ř. gennan tvořit) autogenní, původní, bezprostřední, od stejného individua pocházející; autogenní trénink Schultzův, postup, kdy si jedinec sám na sobě navozuje stav podobný hypnóze |