Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
Výraz | Význam | |
---|---|---|
ablepsia | ae, f. (ř. alfa priv., ř. blepein vidět) ablepsie, slepota | |
|
||
abluens | entis (l. abluere smývat) smývající, pročišťující, projímající | |
ablutio | onis, f. (l. abluere smývat) omytí, omývání, laváž | |
abnorm(al)itas | atis, f. (l. ab od, l. norma pravidlo) abnormalita, nepravidelnost, úchylka (vrozená nebo získaná), vada | |
abnormalis | e (l. ab od, l. norma pravidlo) abnormální, nenormální, neodpovídající předpisu, pravidlu, odchylný od řádu | |
abolitio | onis, f. (l. abolere ničit) abolice, zrušení, zničení, odstranění | |
abolitionismus | i, m. (l. abolitio zrušení, odstranění) abolicionismus, snaha o zrušení nějaké zvyklosti | |
abominatio | onis, f. (l. abominari zohavit) abominace, zohavení, ohyzdnost, ošklivost | |
aboralis | e (l. ab od, l. os ústa) aborální, vzdálený od úst | |
aborticidus | a, um (l. aboriri potrácet, l. caedere zabít) aborticidní, vyvolávající potrat | |
abortio | onis, f. (l. aboriri potrácet, zničit) abort, vybavení plodu s obaly z dělohy před ukončením 28. týdne těhotenství | |
|
||
abortivus | a, um (l. aboriri potrácet, zničit) abortivní, zkracující, předčasný, způsobující potrat; urychlující, lehce probíhající, bránící plnému rozvinutí | |
abortus | us, m. (l. aboriri potrácet, zničit) abort, potrat, vypuzení nedonošeného plodu. Abortus arteficialis potrat umělý, úmyslný, uměle přerušené těhotenství ze zdravotních nebo jiných důvodů. Abortus criminalis úmyslné vyhnání plodu, trestné jednání vedoucí k přerušení těhotenství. Abortus habitualis potrat opakovaný, samovolně se opakující potrat u téže rodičky. Abortus imminens potrat hrozící (při slabém krvácení). Abortus incipiens potrat počínající, počáteční stadium potratu. Abortus putridus potrat spojený s tvořením hnisu v děloze. Abortus spontaneus potrat samovolný, vyvolaný bez vnějších příčin | |
abrachia | ae, f. (ř. alfa priv., ř. brachion paže) abrachie, vrozené nevyvinutí horní končetiny | |
abrachiocephalus | i, m. (ř. alfa priv., ř. brachion paže, ř. kefale hlava) abrachiocefalus, zrůda bez horních končetin a hlavy | |
abrachius | i, m. (ř. alfa priv., ř. brachion paže) abrachius, zrůda bez vyvinutých paží. Abrachius acephalus zrůda bez paží a hlavy. Abrachius acormus zrůda bez paží a trupu. Abrachius anceps zrůda s holým trupem bez hlavy | |
abrasio | onis, f. (l. abradere oškrábat) abraze, seškrábání, obroušení, snesení, vyhlazování (kůže). Abrasio cavi uteri probatoria diagnostický, někdy i léčebný výškrab děložní dutiny | |
abrasivus | a, um (l. abradere oškrábat) abrazivní, působící, vyvolávající opotřebování, oškrábání | |
|
||
abrasor | oris, m. (l. abradere oškrábat) nástroj k oškrábání, vyškrábání | |
abreactio | onis, f. (l. ab od, l. re- opak, proti, l. agere jednat) abreakce, odreagování, uvolnění potlačené emoce |