Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
Výraz | Význam | |
---|---|---|
astrologia | ae, f. (ř. astron hvězda, ř. logos nauka) astrologie, nevědecké zkoumání vlivu hvězd na člověka | |
|
||
astromedicina | ae, f. (ř. astron hvězda, l. medicina lékařství) astromedicína, zvláštní obor lékařství, věnující se vyšetření a kontrole letců před letem a po letu | |
astrophobia | ae, f. (ř. astron hvězda, ř. fobos strach) astrofobie, chorobný strach z bouřky a jiných přírodních úkazů | |
asymbolia | ae, f. (ř. alfa priv., ř. symbolon znak) asymbolie, ztráta schopnosti rozeznávat znaky, dorozumívat se běžnými znameními | |
asymmetria | ae, f. (ř. alfa priv., ř. symmetria souměrnost) asymetrie, nesouměrnost | |
asymmetricus | a, um (ř. alfa priv., ř. symmetria souměrnost) asymetrický, nesouměrný | |
asymptomaticus | a, um (ř. alfa priv., symptoma příznak) asymptomatický, bezpříznakový, bez projevů, utajeně probíhající | |
asynapsis | is, f. (ř. alfa priv., ř. synapsis spojení) asynapse, nespojení homologních chromosomů při meiotickém dělení; vyloučení kontaktního spojení (např. nervových buněk) | |
asynergia | ae, f. (ř. alfa priv., ř. syn s, spolu, ř. ergon čin) asynergie, porucha souhry svalů podílejících se na pohybu | |
asynchronicus | a, um (ř. alfa priv., ř. syn s, spolu, ř. chronos čas) asynchronní, časově nesladěný | |
asynchronismus | i, m. (ř. alfa priv., ř. syn s, spolu, ř. chronos čas) asynchronismus, časová nestejnost, různost, nesouměrnost | |
|
||
asystolia | ae, f. (ř. alfa priv., ř. systole stažení) asystolie, zástava srdeční činnosti | |
atacticus | a, um (ř. ataktos neuspořádaný) ataktický, neuspořádaný, nesouladný (v působení pohybového svalstva) | |
atactilia | ae, f. (ř. alfa priv., l. tactus hmat, dotek) ataktilie, vrozené chybění, nevyvinutí hmatových tělísek | |
ataracticus | a, um (ř. ataraxia útlum) ataraktický, uklidňující, tlumící centrální nervový systém, navozující klidný, vyrovnaný stav mysli | |
ataraxia | ae, f. (ř. ataraxia útlum) ataraxie, stav duševního klidu, rozumové ovládání vášní či apatie, hluboká a stálá vyrovnanost | |
atavismus | i, m. (l. atavus předek, praotec) atavismus, objevení se vlastností a dědičných znaků organismu typických pro předcházející generaci, přenášení vlastností dřívější generace na potomky | |
atavus | i, m. (pra)předek | |
|
||
ataxia | ae, f. (ř. alfa priv., ř. taxis řadění) ataxie, porucha koordinace pohybů, nesouladné působení pohybového svalstva. Ataxia spinocerebellaris ataxie spinocerebelární, charakterizovaná změnami na mozečku a demyelinizací spinocerebelárních drah míchy | |
atelectasis | is, f. (pulmonum) (ř. ateles neúplný, ř. ektasis roztažení) atelektáza (plic), ztráta vzdušnosti částí plic vedoucí ke kolapsu alveolů; nerozvinutí části plic (u novorozence při porodu) |