Brusinky - zdravé, ale v přiměřeném množství

Už v té době byly brusinky často užívaným prostředkem při léčbě horečky, zažívacích problémů a otoků. Krom toho vědci v několika posledních desetiletích začali poukazovat na schopnost brusinek bojovat s infekcí močových cest a střev a na jejich potenciál v boji proti onemocnění dásní, srdečním chorobám a rakovině.

Antibakteriální schopnosti brusinek jsou způsobeny chemickými sloučeninami, které jsou v nich obsažené a které jsou názývány proanthocyanidiny. Odborníci z Worcesterského polytechnického institutu tyto sloučeniny izolovali a demonstrovali, jak fungují. Proanthocyanidiny se naváží na škodlivé bakterie jako je E. coli a vytvoří na nich jakýsi obal. Tento obal zabraňuje bakteriím přilnout k stěnám zažívacího traktu a močových cest a vytvořit zde infekci.

Nepřilnavé vlastnosti proanthocyanidinů možná vysvětlují výsledky několika klinických experimentů, které ukázaly, že brusinkový džus může snižovat výskyt zánětu močových cest.

Například se zjistilo, že ženy, které pily pravidelně brusinkový džus po šest měsíců, měly o 20% nižší riziko zánětu močových cest. A z jiné studie zase vyplývá, že dvě sklenice brusinkového džusu denně snižují četnost  infekcí močových cest u těhotných žen o 41%.

Účinky proanthocyanidinů se také jeví účinné v zabraňování bakterii Helicobacter pylori, která způsobuje vředy, v přichycování na stěnách žaludku. Studie na 189 dospělých z roku 2005 s infekcí H. pylori ukázala, že pitím 2 sklenic brusinkové šťávy denně po tři měsíce se snížil stupeň a rozsah infekce (a to i pokročilých případů) v porovnání s těmi, kdo pili pouhé placebo.

Studie z loňského roku ukázala, že denní pití brusinkového džusu eliminovalo infekci Helicobacter pylori u dětí o 16%, přičemž u dětí pijících placebo bylo zlepšení pouze 1,5 procentní.

Jiný výzkum předpokládá, že tyto sloučeniny by mohli účinkovat při boji proti plak formujícím bakteriím v puse. Při laboratorních experimentech proanthocyanidiny v brusinkách zabránily streptokokům a jiným bakteriím v ústech v přilnutí na povrch. Ale vědci varují v užívání brusinkového džusu jako ústní vody, hlavně kvůli kyselinám obsaženým v brusinkách a cukru, jenž se do něj kvůli chuti přidává.

Brusinky mají vysoký podíl vitamínu A, E a C, železa, vápníku, draslíku a antioxidantů. To poslední zmíněné může vysvětlovat jejich schopnosti boje s rakovinným bujením a srdečními chorobami. Brusinky zvyšují podíl „dobrých" HD tuků a v laboratorních podmínkách zpomalují růst rakovinných buněk jater a prsu.

Ale toto trpké ovoce nemusí být pro každého. Cpát se brusinkami nebo po litrech hltat džus může mít za následek podrážděný žaludek nebo průjem. Několik zpráv uvádí, že brusinková šťáva může zvýšit riziko vzniku ledvinových kamenů u lidí, kteří jsou k nim náchylní. A existují protichůdné důkazy, že brusinky mohou narušovat účinky léků na ředění krve, jako je například warfarin.

Stále se ale zdá, že pozitivní účinky převažují nad jejich nedostatky. Navzdory tomu většina lidí, tedy alespoň Američanů, omezuje jejich konzumaci pouze na jeden den v roce. Důvod proto asi nejlépe shrnul před více než 150 lety spisovatel a přírodovědec Henry David Thoreau: „Brusinky jsou jednoduché na sběr, ale jejich chuť je jaksi nahořklá."

Většina Američanů by asi nesouhlasila, vzhledem k množství cukru, jenž většina jejich receptů na brusinkovou omáčku obsahuje.

Autor: Petr Zimola