Roztroušená skleróza neboli eReSka

O jaké onemocnění se jedná?

Roztroušená skleróza postihuje centrální nervový systém jedince a ve své podstatě se jedná o autoimunitní onemocnění.  Nervová tkáň je tvořena buňkami (neurony) a jejich jednotlivými spoji (nervová vlákna). Některá z nich jsou obalena myelinem z důvodu jejich ochrany, výživy a umožnění co nejrychlejšího vedení nervových vzruchů. Při roztroušené skleróze se v tkáni, konkrétně v její bílé hmotě, objevují jakási ložiska (plaky, léze). Jsou roztroušena po centrální nervové soustavě a v těchto místech dochází k rozpadu již zmíněných myelinových pochev nervových vláken. Organismus zde myelin rozkládá z důvodu, že jej identifikuje jako cizí látku. V ložiskách tak proběhne zánět, který myelin zničí a v tomto místě je následně zcela přerušeno či zpomaleno vedení vzruchů. Sice je zde určitá schopnost obnovy myelinových obalů, ale vedení již zůstává pomalejší. Plaky se jeví jako ztvrdlé (sklerotické) jizvy vyskytující se roztroušeně na různých místech mozku a míchy. Samotný název nemoci by se tedy dal vysvětlit jako „mnohočetná zjizvení".

Příčina roztroušené sklerózy není dosud známa. Je pouze prokázáno vyšší riziko výskytu v rodinách, kde již je některý člen takto nemocen. Nejedná se však o jediný faktor, který hraje při vzniku nemoci roli. Nejčastější počátky onemocnění se objevují mezi 20. a 40. rokem života. Začíná tedy v mladém věku a o to je zřejmě horší již v mládí skutečnost celoživotního onemocnění přijmout. Častěji jsou nemocí postiženy ženy a mezi spouštěče nemoci lze uvést též stres či nedoléčená onemocnění (různá nachlazení, chřipky).

Jaké jsou příznaky roztroušené sklerózy?

Obecně lze příznaky rozdělit do tří skupin:

• primární - přímé následky poškození myelinu

• sekundární - obtíže navazující na příznaky primární, např. při nehybnosti hrozí proleženiny, řídnutí kostí může zvýšit riziko zlomenin atd.

• terciární - společenské, pracovní a psychologické obtíže, např. ztráta chuti do života

Jako příznaky roztroušené sklerózy lze konkrétně uvést zejména mravenčení a snížení citlivosti v končetinách, poruchy koordinace pohybů (ztráta rovnováhy, třes, závratě) či sníženou pohyblivost. U někoho se objevují též poruchy vidění (rozmazané či dvojité vidění, nechtěné rychlé pohyby očí) a abnormality řeči (zpomalená mluva, nezřetelná výslovnost). Pacientům může způsobovat obtíže často přítomná únava. Obvyklý je také tzv. Lhermittův příznak, což je jakýsi pocit elektrických výbojů v páteři při předklonění hlavy.

Jak nemoc probíhá?

Průběh nemoci nebývá vždy stejný. U někoho dochází vždy k projevu příznaků (ataka nemoci) po relativně dlouhé době klidu, u někoho propuknutí nemoci zanechává trvalé následky, ale není pozorovatelný trvalý přechod stavu k horšímu. A u někoho bohužel je od prvního záchvatu patrné jen trvalé zhoršování. Průběh tedy není nikterak předvídatelný. Ačkoliv roztroušená skleróza nemá podstatný vliv na délku života jedince, v mnohém ovlivňuje jeho kvalitu.

Diagnostika a terapie

Stanovení diagnózy je u tohoto onemocnění obvykle během na delší trať. Postupuje se v podstatě tak, že musí být vyloučena jiná onemocnění s podobnými příznaky a velmi dobře sledovány pacientovy obtíže. Nějaké jednoduché vyšetření pro bezpečné stanovení diagnózy zde bohužel není.

Terapie je zatím stálým předmětem zkoumání odborníků. V počátečních stádiích lze průběh nemoci podáváním léků alespoň kontrolovat. Zpomalení postupu nemoci se dosahuje zejména u pacientů, kteří prodělají ataku nemoci vždy po delším bezpříznakovém období. K léčbě se užívají kortikoidy, imunosupresiva a další preparáty, které se obvykle podávají ve formě tablet. Jen při akutních stavech či rychlé progresi choroby je využíváno též infuzí a injekční aplikace přímo do páteřního kanálu. Dalšími dnes velmi nadějnými léky jsou interferony. Ty mohou zpomalit nárůst postižení a zároveň snížit závažnost a frekvenci atak nemoci. Velkou roli hraje v léčbě fyzioterapie a pravidelné cvičení.

Máte nějaké zkušenosti s RS vy ?

Autor: Michaela Holá