Epilepsie
Epilepsie patří mezi nejčastější onemocnění centrálního nervového systému dětí a dospělých. Jedná se o onemocnění s mozkovými křečovými stavy, které vede až k mozkovému koma. Podkladem epilepsie je ložisko abnormálního dráždění v mozku. Ložisko navozuje patologickou elektrickou aktivitu. Tato aktivita může být pouze lokální nebo se může šířit přes celou mozkovou tkáň, což má za následek upadnutí nemocného do bezvědomí.
Přesné příčiny epilepsie jsou neznámé. Jako příčiny se však uvádějí vrozené metabolické poruchy, infekce centrálního nervového systému, febrilní křeče u dětí, poškození mozku úrazem, nádorové onemocnění mozku, metastázy do mozku nebo chronický alkoholismus.
Záchvaty epilepsie rozdělujeme na dva různé typy. Na generalizované a parciální záchvaty.
GENERALIZOVANÉ záchvaty jsou doprovázené křečemi, šířícími se po celém těle, mohou začít křikem a následným pádem, nemocný má většinou široké nereagující zornice, pokousaný jazyk, pěnu u úst, může se pomočit či pokálet. Po odeznění záchvatu může být postižený dezorientován, má amnézii a upadá do spánku. Dělíme je na:
- Grand mal - nastupuje ztráta vědomí od několika minut a je doprovázen svalovou kontrakcí s rychle po sobě následujícími záškuby.
- Petit mal - jedná se o mrákotný stav, při kterém je porucha vědomí velmi krátká a malá a je bez přítomnosti křečí, trvá asi jednu vteřinu, bývá často u dětí, kdy se dítě zahledí, přestane mluvit nebo upustí hračku.
- Praestatus epilepticus - záchvaty přicházejí opakovaně po sobě a nemocný je mezi záchvaty při vědomí.
- Status epilepticus - záchvaty jsou zde tak rychle za sebou, že nemocný nenabývá vědomí a jedná se o život ohrožující situaci, nastupuje většinou u epileptika, který přestane užívat léky.
PARCIÁLNÍ záchvaty se vyznačují lokálními křečemi, kdy je postižena pouze jedna svalová skupina a nedochází při nich k poruše vědomí.
Rozdělují se na:
- Motorické - dochází k postižení svalového okrsku, např.horní končetiny, víčka.
- Sensitivní - pocit brnění, šimrání, pachuť v ústech.
- Vegetativní - vede až ke zvracení, kolikám.
- Složené formy - různé kombinace.
Epilepsie se diagnostikuje pomocí EEG (elektro-encephalo-grafie) a CT mozku (počítačová tomografie). Tato vyšetření jsou spolehlivá.
První pomoc u epileptického záchvatu spočívá především v zabránění pádu, zabránění pokousání úst a jazyka, zajištění průchodnosti dýchacích cest – zabránění zapadnutí jazyka. Přivolaná lékařská pomoc pak aplikuje nemocnému nejčastěji užívaný lék DIAZEPAM.
Každý epileptik by se měl ke svému onemocnění chovat velice zodpovědně. Epileptici musí dlouhodobě užívat medikamenty tzv. ANTIEPILEPTIKA, která zmírňují onemocnění epilepsie. Dále by měli dodržovat pravidelný denní režim, pravidelný spánek, měli by se vyhnout alkoholu, stresu, blikajícím reflektorům a stroboskopům.
Každý jedinec postižený tímto onemocněním by měl u sebe mít vždy průkazku, že je léčen s epilepsií. V případě, že záchvat propukne na veřejnosti, usnadní tak potenciálním zachráncům situaci.
Autor: Alena Mrákotová
