Rakovina ovlivňuje nejen fyzické zdraví, ale také emoční
Podobně jako jiná chronická degenerativní onemocnění má i rakovina neblahý vliv na psychiku, jíž vystavuje soustavné nadměrné zátěži. Jak se život s rakovinou odráží na emočním zdraví?
Celosvětově se rakovina řadí k nejčastějším onemocněním, odhaduje se, že v příštích desetiletích bude počet pacientů stále narůstat, dokud v roce 2040 nedosáhne ročně více než 29 milionů nových diagnóz (za rok 2018 to bylo něco přes 18 milionů). Existuje mnoho různých příčin, které za rakovinou mohou stát. Patří mezi ně genetika, záněty, záření nebo vystavování se chemickým karcinogenům, také nevhodný životní styl plný sezení, kouření, alkoholu, nedostatečné výživy, obezity a chronického stresu. Všechny zmíněné faktory přímo či nepřímo zvyšují riziko vzniku rakoviny, která má, stejně jako každé jiné onemocnění vyvíjející se v průběhu času, vysokou úmrtnost a vliv na emoční zdraví. Ohromným stresorem je už vyslechnutí samotné diagnózy.
Jak pacienti reagují na diagnózu
Na zprávu, že mají rakovinu, reagují pacienti různě: Závisí to na jejich osobnosti a na tom, co pro ně rakovina znamená. I když se tedy jednotlivé reakce liší, většinou mají 5 fází:
- Boj: Proaktivní přístup k nemoci, pacient hledá informace a zapojuje se do léčby.
- Odmítnutí: Osoba o problému nemluví a chová se, jako kdyby vůbec nebyl.
- Fatalismus: Vytváření nejhorších možných scénářů, ať už k nim vedou objektivní data, nebo ne.
- Zoufalství: Negativní myšlenky podporují depresi.
- Úzkost: Obtížné zvládání nejistoty, kterou nemoc způsobila.
Emoce se během času mění
Stejně jako pacienti procházejí různými klinickými fázemi onemocnění, mění se také jejich myšlenky, pocity a emoce. O tom, jak bude reagovat na léčbu a její vedlejší účinky, rozhoduje osobnost pacienta, průběh léčby a také fáze nemoci, v níž se zrovna nachází. Mezi nejčastější psychické obtíže spojené se všemi fázemi rakoviny patří úzkost a deprese.
Úzkost
Rakovina dostává člověka do mnoha situací, kdy cítí nervozitu nebo intenzivní strach. Mezi nejčastější důvody patří reaktivní úzkost při diagnóze, obtížné zvládání nastalé nejistoty, reaktivace předchozí úzkosti (fobie, záchvaty paniky, generalizovaná úzkost nebo posttraumatický stres), strach z fyzického utrpení a bolesti, pocit ztráty kontroly, existenciální úzkost, strach z léčby a ze smrti. Prožívanou úzkost mohou v některých případech podpořit i nevhodně zvolená farmaka, případně neharmonické rodinné prostředí a emoční zázemí.
Deprese
V závislosti na stádiu, v němž se zrovna nacházejí, trpí podle různých výzkumů depresí 4-58 % pacientů s rakovinou. To může ztížit zvládání příznaků a zapříčinit odmítání léčby. Proto je důležité, aby s projevy deprese byli obeznámeni blízcí lidé nemocného, kteří mohou v jejich zvládání významně pomoci. Klíčová je také komunikace s psychoonkologem nebo osobou, kterou pacient vnímá jako emoční podporu.
Proč je emoční podpora při rakovině tak důležitá
Pozitivní zpráva je, že podle statistik se míra přežití u rakoviny mnoha různých typů v posledních letech zlepšila. Pro mnoho pacientů však stále představuje smrtelné nebezpečí. A k boji proti němu není potřeba jen silného těla, ale i silné mysli. Přátelé a rodina na tuto skutečnost bohužel často zapomínají a soustředí se především na výsledky testů a biopsie. Emoční podpora ale dokáže zázraky, protože ne nadarmo se říká, že veselá mysl je půl zdraví. Za všechny příklady stačí zmínit řadu případů onkologických pacientů propuštěných do domácí péče, jejichž stav se během pár týdnů téměř zázračně zlepšil. Aby nemocnému mohli dát oporu, kterou skutečně potřebuje, mohou blízcí absolvovat zvláštní školení, konzultace s terapeutem nebo se specialistou na psychoonkologii.
Dětská onkologie a léčba mozkových nádorů
Chemoterapie a ozařování - na co se připravit?
Konečně optimální stravování: Protizánětlivá strava je vhodná pro každého
Autor: Kateřina Hájková
