Klinická smrt - jak popsat tento prožitek?

Klinická smrt nastává vyhasnutím mozkové aktivity, stejně tak činnost oběhového a dýchacího systému je nulová, jak v těchto případech jasně ukázaly lékařské přístroje včetně elektroencefalografu, který pomocí elektrických impulzů zaznamenává činnost mozku. Člověk tak může být prakticky prohlášen za mrtvého. Přesto však žije a je schopen se znovu probrat k vědomí. Otázkou zůstává, má-li prožitek klinické smrti na člověka trvalé následky, a pokud ano, jaké?

Klinická smrt - světlo na konci tunelu, nekonečná řeka a hranice mezi světy

Je údajně prokázáno, že nikdo z lidí, kteří prožili klinickou smrt, nepopisují tuto zkušenost naprosto stejně. Je však celá řada společných prvků, o kterých je možné říct, že se vyskytují ve stálém pořadí. Jedná se o tyto ukazatele:

• stav mimo tělo
• zostřené vnímání, intenzivní pocity podobné euforii
• cesta tunelem s oslňujícím světlem na jeho konci, nebo ocitnutí se na člunu uprostřed řeky či jezera v mlze
• pád černým prostorem
• střet s mystickou září
• setkání se zemřelými přáteli nebo členy rodiny
• setkání s mystickými bytostmi
• pocit změny času a prostoru
• zpětný, zrychlený, panoramatický přehled života
• příchod k hranici a neschopnost ji překročit
• rozšíření poznání, duchovní prozření
• návrat do těla

Co se v nás změní po prožitku klinické smrti?

Existují případy, kdy lidé po prožitku blízké smrti popisují, jak se tímto jejich zážitkem změnili k nepoznání, jak se změnil celý jejich život, jak se mnohdy odcizili svým blízkým. Někteří v sobě dokonce objevují naprosto nové a nečekané schopnosti, talent či vlohy. Problematikou zabývající se prožitkem klinické smrti, ale i vším, co nás zřejmě čeká po životě, se zabývalo mnoho významných vědců z oborů, jakými jsou nejen psychologie a filosofie, ale např. také neurochirurgie či onkologie. Jejich poznatky však ostře zkritizoval nejeden zarytý skeptik. Na čem se však odborníci shodují je fakt, že prožitek blízké smrti pravděpodobně přivede pacienta k přehodnocení životních hodnot a priorit. Z druhého břehu se tak zřejmě nikdo nevrátí jako zcela jiný člověk, najednou schopný mluvit šesti jazyky. Je však možné, že touto zkušeností změní svůj pohled na vlastní život i na lidi kolem sebe, a to v pozitivním slova smyslu.

Co si o klinické smrti myslí věda?

Skeptici a samotná věda popisuje tyto pocity stavu mezi nebem a zemí, či lépe řečeno mezi životem a smrtí, jako pouhé halucinace. Podle psychiatrie jde o změněné stavy vědomí, jaké si člověk může přivodit hypoxií (nedostatkem kyslíku), hypoglykémií, což je nedostatečná hladina cukru v krvi, léky či drogami. Je však také mnoho lékařů, kteří to zas tak jednoduše nevidí a kteří mohou z vlastních zkušeností vyprávět o nejednom případu, kdy jim pacienti do podrobna vyprávěli, co se s nimi nebo kolem nich dělo ve chvíli, kdy je už všichni považovali za mrtvé. S klinickou smrtí měli svou zkušenost i některé z našich celebrit. Patří k nim např. Dáda Patrasová, herečka Jana Andresíková a Marta Kubišová.

Foto: Pixabay.com

Autor: Veronika Tůmová