Alergická reakce - co se při ní děje?

Alergická reakce je důsledkem toho, že imunitní systém přehnaně reaguje na jinak neškodné látky. Za normálních okolností stojí imunitní systém jako dobře vycvičený voják na stráži a chrání tělo před vetřelci, kteří mohou ohrozit zdraví člověka (viry, bakterie,...). Když dělá svou práci dobře, vypořádává se s tělu nebezpečnými mikroorganismy nacházejících si cestu do našeho těla.

Nicméně, někdy má imunitní systém problém rozpoznat, kteří hoši jsou dobří (nebo alespoň neutrální), a kteří jsou ti špatní. Jak nervózní zelenáč vidí nebezpečí i tam kde není a jedná unáhleně. Takový imunitní systém pálí všemi zbraněmi na látky, které by ve skutečnosti tělu neublížili. Těmto látkám se říká alergeny a může jimi být třeba prach, pyl, zvířecí kůže, léky, plísně, peří, potraviny, roztoči, tabák a další.

Když se alergičtí lidé setkají poprvé s alergenem, jejich imunitní systém začne vytvářet protilátky, přesněji imunoglobuliny E (IgE), specifické pro daný alergen. Ty se naváží na povrch zvláštních typů buněk imunitního systému, zvaných žírné buňky. Žírné buňky se v největší koncentraci nacházejí v nose, průduškách, zažívacím traktu a na kůži. Jediná žírná buňka může zachytit až 500 000 IgE protilátek. Tato mohutná armáda pak v těle číhá na to, až se alergen znovu objeví.

Každá žírná buňka má širokou paletu zbraní. Těmi zbraněmi jsou mediátory, chemické látky jako jsou například histamin, prostaglandiny, leukotrieny a kininy. Když se znovu setkáme s alergenem, žírné buňky se na něj prostřednictvím IgE naváží a uvolní své chemické zbraně. Ty pak způsobují rýmu, kýchání, svědění, zarudlé oči a otoky.

Jedny z nejčastějších léků používané při alergiích jsou blokátory H1 receptorů pro histamin, jinak zvaná antihistaminika. Histamin je sice z žírné buňky vyplaven, ale nemůže působit na okolní tkáně, jelikož jeho navázání na ně je lékem zablokováno.

Asi nejúčinnější, ale zato s největším počtem nežádoucích účinků z léku na alergii jsou kortikoidy. Tyto uměle vyrobené hormony kůry nadledvin potlačují imunitní odpověď a tlumí zánět. Aby se zamezilo nežádoucímu ovlivnění organismu, jejich podání musí být co nejvíce cíleno na postiženou tkáň.

První kontakt těla s vetřelcem se odehrává v dýchacích cestách, očích, v žaludku a na kůži. Když tělo reaguje na alergen, tato místa se stanou bojištěm. Známky bitvy mohou být: rýma, kýchání, otoky, zarudlé oči, zahleněný nos, kopřivka, ekzém, svědění, dýchací potíže, kašel, průjem, nevolnost, bolesti hlavy, únava a jiné.

Je ironické, že imunitní systém jehož úkolem je starat se o naši obranu, nás i v těžších případech může ohrozit na životě. Spousty slabších a středně silný alergií se dnes dají poměrně slušně potlačit léky a člověka v celku ani příliš neomezují. Na druhou stranu jsou lidé, jejichž alergické projevy jsou tak silné, že je lékaři dokáží jen stěží zmírnit.

Trápí vás nějaké alergie? Čím se léčíte vy?

Autor: Petr Zimola