České objevy a vynálezy v medicíně
Česká republika má na svém kontě mnoho zásluh v oblasti medicínských objevů a svými vynálezy, které dosáhly světového významu, převyšuje i země daleko větší. Připomeňme si některé z těch, které navždy změnily medicínu a svět a mnoha českým vynálezcům a vědcům zaručily nesmrtelnost.
Kontaktní čočky
Prvním vynálezcem skleněných kontaktních čoček byl český vědec Otto Wichterle. Kontaktní čočky ze skla však dráždily oční sítnici, a byly proto později nahrazeny čočkami, které vzešly z rukou Williama Feinblooma a které používáme dodnes.
Nanovlákna
Nanovlákno je textilní surovina s průměrem menším než 1000 nanometrů (nm). Má až tisíckrát větší povrchovou vrstvu než mikrovlákno, vysokou porezitu, houževnatost a tuhost.
Používá se např. k výrobě náplastí a obvazů se samodesinfekční schopností, kromě medicíny má však hojné využití i v elektronice, filtraci, IT, automobilovém průmyslu aj.
Na vzniku a prvních pokusech v tomto oboru se svou výzkumnou činností podílel i tým profesora Jiráska z Technické univerzity v Liberci.
Plastická chirurgie
První oddělení plastické chirurgie založili prof. F. Burian a A. Jirásek v roce 1927. Plastická chirurgie je tak objevem Čechů, přestože největší popularitě se tento obor těší zřejmě v Americe.
Původní specializací obou profesorů a tohoto oboru však nebylo zkrášlovat, nýbrž pomoci pacientům s vážnými a vrozenými vadami, popáleninami apod.
Chirurgické zákroky vedoucí k omlazování, zeštíhlování, redukci vrásek, zvětšování prsou apod. s sebou přinesla teprve současnost.
Rozlišení krevních skupin
Krevní skupiny jsou objevem českého lékaře a vědce Jana Jánského, který svůj objev představil v roce 1907. V roce 1901 sice tři z nich objevil vídeňský vědec Landsteiner, Jánský však přišel s objevem všech čtyř (A, B, AB, 0).
Americká lékařská komise však jeho objev uznala až o 14 let později. Z toho se už Jánský bohužel neradoval, protože krátce předtím zemřel.
Pitva
Jan Jessenius – lékař, filozof, politik a autor několika vědeckých spisů – předvedl první veřejnou pitvu lidského těla u nás, k čemuž použil tělo oběšence. Pojednání o pitvě, která přispěla k rozvoji anatomie, vydal roku 1601.
Jessenius patřil mezi sedmadvacet českých pánů popravených roku 1621 na Staroměstském náměstí v Praze.
Pokrok v léčbě AIDS
Mezi nejvýznamnější medicínské pokroky současnosti však rozhodně patří práce chemika Antonína Holého spolu s americkými kolegy. Jejím výsledkem je Truvada – zatím nejúčinnější lék proti AIDS.
Lék významně prodlužuje život pacientům, nahrazuje množství jiných tablet, dříve nutných k dennímu užití, má méně vedlejších účinků a zabraňuje přenosu viru těhotné matky na plod. Americké úřady lék schválily i jako možnost prevence.
Autor: Veronika Tůmová
