Emoce a chování jako vodopády hormonů - 2.díl - Násilí a stres

Hormony jsou produkty žláz s vnitřní sekrecí. Ovlivňují imunitu člověka, působí na nervový systém a na tělesné, mozkové a mentální funkce. V předešlém článku věnovaném působení hormonů na naše projevy a emoce jsme se věnovali takzvaným pozitivním hormonům, těm, které nás "ovládají" v období zamilovanosti. Dnes se podíváme na hormony působící opačně.

Jak chápat násilí v nás?

Z pohledu genetiků, biologů a etologů je agresivita součástí naší přirozené genetické výbavy. Jedná se tedy o instinkt sloužící k zachování života, který mají na zemi všichni živočichové. Naopak teoretici z řad psychologů chápou agresi buď jako vrozenou soutěživost člověka (tj. potřeba sebeprosazení) nebo jako reakci na životní zátěž či předchozí frustraci.

Agresi ale nemusíme vždy chápat negativně. Naopak existuje i tzv. pozitivní agrese, např. chování určitých manažerů, kteří jsou k této agresi vzděláváni v kurzech a na školách. Jedná se o jejich schopnost rychle organizovat, průbojnost, flexibilitu, jejich cílem je získat co největší zisk pro podnik, kde pracují. V tomto případě hovoříme o zdravé míře agresivity v nás, bez které by se i člověk - "nemanažer", jen stěží obešel.

Jaké hormony způsobují to, že pácháme násilí?

Veškeré vědecké výzkumy zaobírající se touto problematikou jsou zatím v počátcích. I přesto je již dlouhou dobu agresivita spojována s hormony. Násilí jako takové je dáváno do souvislostí především s pohlavním hormonem testosteronem, který působí na člověka společně s noradrenalinem, dopaminem a serotoninem. Nemalý vliv prý na nás ve chvílích agrese mají kortizoly neboli stresové hormony, které jsou schopny člověku poskytnout energii pro fyzický a mentální výkon. K tomu všemu přispívá adrenalin s noradrenalinem, jež naše smysly zbystří a umožní pohotovou reakci v boji.

Endokrinolog B. T. Donovan v souvislosti s hledáním příčin násilí rozděluje agresi na mužskou a ženskou. V případě některých agresivních mužů hovoří o tzv. nadsamcích, ti se od normálních samců (mužů) liší v chromozomovém vzorci (XYY) a ve zvýšené hladině hormonu testosteronu.

V případě žen podává přehled zpráv o tom, jak jejich násilí kolísá v souvislosti s fázemi menstruačního cyklu, během něhož dochází ke změnám hladiny pohlavních hormonů. Např. poklesem pohlavního hormonu estrogenu se u žen zvyšuje jejich nervozita a dráždivost. Tyto výkyvy často vedou ženu i ke zkratovému násilnému jednání.

Jak bojovat s vlastní agresí?

Internistka-endokrinoložka Mudr. Pavla Řehořková, pracující v ambulanci v Hradci Králové, k těmto situacím dodává: „Hormonální výkyvy i špatnou náladu spolehlivě zneškodníte pravidelnou výrobou přírodních protilátek, jako jsou endorfiny neboli hormony štěstí. Zajistí vám je například pohyb."

Ne vždy a pro všechny je ovšem tato rada dostačující. Mnohokrát jsou přírodní látky na lidskou agresi krátké, což se projevuje třeba u vězňů. V tomto případě se hladina hormonů reguluje chemickými látkami.

Dva typy stresu

Stres je určitým fyzickým a psychickým stavem žijícího organismu, který je vystaven nepříznivým životním podmínkám, tzv. stresorům. Ne vždy je stres chápán negativně, např. eustres je označení stavu po zážitcích netraumatizujících (pro mnohé to může být svatba, koupě domu, apod). Opakem je distres, který vymezuje velmi traumatizující reakci na událost (uvěznění člena rodiny, úmrtí manžela či manželky, rozvod).

V lidském těle vše pracuje na plné obrátky, tedy i chemické (hormonální pocesy) jsou v jednom kole. Člověk je "vnitřně" nastražen, jeho skryté kapacity se postupně aktivizují a kolotoč hormonů je již k nezastavení.

Za základní hormonální reakci při stresu lze považovat uvolňování hormonů z nadledvin. Zde jsou z dřeně vyplavovány hormony: katecholaminy (zároveň také přenašeči nervových vzruchů), noradrenalin, dopamin a adrenalin.

Projevy působení "stresových" hormonů na tělo i mysl

• tachykardie (zrychlená srdeční činnost)
• hyperglykémie (zvýšené množství cukru v krvi)
• mydriáza (rozšíření zornic)
• "husí kůže"
• rozšíření dýchacích cest
• celkově se zvyšuje prokrvení řady orgánů, aby člověk mohl podat co nejlepší výkon, a naopak se odvádí krev z trávicího ústrojí a omezuje se jeho činnost
• ztráta pohody, strach a úzkost
• zvýšená bdělost a reaktivita
• porucha cyklu spánku a bdění
• při mírném stresu zlepšení paměti a učení (nejvíce nás naučili učitelé, kteří nás dovedli vzrušit)

Stres jako volně dostupná droga

Některé stresové situace mohou být i příjemné, např. tzv. adrenalinové sporty v nás způsobují stejné hormonální procesy jako při stresu, a přesto se těší velké oblibě u lidí a jsou hojně vyhledávány.

Stejně tak jsou často hormonální účinky suplovány některými drogami (amfetaminy, kokain, extáze, aj.). Z původních obranných reakci člověka se tak stává i návykový fenomén.

Mimo to jsou v lidech při stresu produkovány endorfiny, které způsobují euforii (euforie je příčinou návyku na morfin a heroin), může tak být vypozorován jistý návyk na endorfiny - neboli závislost na stresu a bažení po něm. K této problematice V. Schreiber dodává: "Navíc lidé mají tendenci vyhledávat stres, protože jim jeho prožitek dělá dobře. Nejde jen o přihlížeče katastrofám nebo nehodám - televize to dobře ví a jejich častým reportováním si zvyšuje sledovanost. Také filmové a televizní horory a thrillery patří do této kategorie. Je otázka, nakolik tato lidská vlastnost vede k posilování tendencí prožívat stres v realitě."

Jaké máte pocity při stresových situací? Umíte ovládat své projevy násilí?

Autor: Veronika Iblová