Agresivita malých dětí
Každý z nás se narodí s určitými předpoklady k impulzivnímu až agresivnímu chování, agrese proto není nic nepřirozeného ani jednoznačně negativního. Jde o jednu ze základních psychických reakcí člověka, rozhodně není třeba předpokládat, že se jedná o první známku začínajícího psychického problému.
Člověk je na rozdíl od zvířete schopen své pudy ovládat a usměrňovat. Lidstvo tak všeobecně usměrňuje agresi do společensky přijatelných forem, např. při sportu.
U dětí lze působením výchovy sklony k nesprávně ventilované agresi potlačit, bohužel je však i mnoho faktorů, které ji naopak pomáhají rozvinout.
Co vyjadřuje agrese malých dětí
K dětem v batolecím věku je nutné přistupovat jako k někomu, kdo se teprve všechno učí, a to nejen schopnosti jako sám se najíst nebo si umýt ruce, ale i ovládání vlastních pocitů. Batole má stále ještě omezenou schopnost komunikace se svým okolím, často nedokáže vyjádřit to, co by chtělo. Děti jsou zaměřené především na sebe a pocity druhé osoby zatím pochopit nedokážou. Agresi tak vyjadřují převážně fyzickým způsobem.
Ve svém věku intenzivně vnímají jakékoliv změny a i ty mohou být důvodem dočasného zvýšení agrese v jejich chování. Batole však již také dorůstá do věku, kdy si uvědomuje možnost vlastní nezávislosti a jednoduše řečeno chce zjistit, co všechno vlastně může a co mu projde.
Hlad, únava, nuda, nedostatek pohybu a nevybití energie, ztráta oblíbené hračky, to všechno jsou další možné situace, kdy se dítě může projevovat impulzivně, nejen formou křiku a pláče, ale i kopáním, kousáním a bitím.
Čemu se vyhnout při agresivním projevu dítěte
K takto projevované agresi u malých dětí musíme zaujmout jasné stanovisko. Cílem rodiče by nemělo být agresi zcela potlačit, je to přirozený jev, který má ve vývoji dítěte svou cenu. Jak už bylo řečeno, je jen nutno ji usměrnit, umět ji ovládat a projevit vhodným způsobem.
V běžných momentech, kdy se dítě zachová agresivně - ubližování druhým dětem na hřišti, braní cizích hraček, vztek, když nedostane, co chce, apod. - není příliš platný okamžitý výprask, hlasité vyčítání ani dlouhé, komplikované vysvětlování dítěti, co a proč udělalo a že to už dělat nesmí.
Výprask dítěti vštípí, že násilné chování je přirozené a v pořádku, dlouhý výchovný projev se mine účinkem, velkému množství slov dítě v tomto věku ještě nerozumí a jejich význam nepochopí.
Jak se správně zachovat?
Není to vždy jednoduché, ale rozumné je zachovat klid. Rozhodně dítě v daném okamžiku nebijte ani mu nenadávejte, nezapomeňte, že je ve věku, kdy se učí napodobováním. Tento způsob pokusu o nápravu by jeho chování nezměnil. Aby se dítě naučilo ovládat svůj vztek, musí vidět stejnou schopnost i u vás.
V daném případě, kdy se dítě nechová hezky k ostatním dětem, je zkrátka odveďte pryč a někde v klidu mu stručně a jasně vysvětlete, že to, co udělalo, se druhým nedělá. Dítě se zklidní a po chvíli se může vrátit k dětem a mezi hračky. Při opakování situace bude určitě větším a účinnějším trestem okamžitý odchod domů, to, že mu dáte jasně najevo, že si už nemůže a nebude s dětmi hrát, protože jim ubližuje, než pět minut vašeho křiku a bití.
Prevence proti zvyšující se agresivitě dítěte
K často zmiňovaným důvodům zvyšující se agrese malých dětí patří v současnosti vliv televize a počítačových her. Je pravda, že pořady nevhodné pro děti jsou již v televizi k vidění kdykoliv během dne a je těžké dítěti zabránit, aby z nich něco nepochytilo. U předškoláků jsou velkým problémem právě počítačové hry, jejichž vliv na dětskou psychiku je i odborníky jednoznačně vnímán jako negativní.
V obou případech je vhodná přítomnost rodiče, který může jakékoliv situace odehrávající se na obrazovce dítěti správně vysvětlit. Není vhodné nechávat malé dítě u televize nebo větší u počítače dlouho samotné.
K agresi může vést i nedostatek pohybu a návyk k nečinnosti, která je pro malé dítě nepřirozená. Rozhodně je dobré věnovat dítěti dostatek pozornosti, nevést ho příliš často k tomu, aby se zabavilo samo. Pochvaly a uznání za dobré chování, slušný pozdrav atd. budou dítěti určitě příjemné a dají najevo váš zájem o ně.
Určitě je vhodné si uvědomit, jak se ve vypjatých situacích chováme my sami, je-li v naší domácnosti převážně klid nebo naopak, má-li dítě často možnost být svědkem hádek apod. Často můžeme právě takto lépe odhalit původ objevující se agrese u dítěte a efektivně ji řešit.
Autor: Veronika Tůmová
