Slow fashion neboli udržitelná móda – proč se o ni začít zajímat?
Obchody s oblečením jsou přeplněné, nabídka nových kolekcí křičí z výloh na zákazníky i několikrát do měsíce, slevové akce už nejsou jen sezónní záležitostí, na výprodeje můžete narazit téměř nepřetržitě. Každý týden přichází v obchodech do regálů a na stojany s oblečením nové zboží, a cíl toho všeho je jediný, přesvědčit nás o nutnosti další koupě.
Zarazit toto neudržitelné nákupní šílenství v módním průmyslu se snaží tzv. slow fashion – pomalá móda, jenž představuje ekologický, udržitelný a etický přístup v celém odvětví módního průmyslu. Poukazuje na nutnost šetrného postoje při výrobě módního zboží a stejně tak i k jeho spotřebě.
Co je slow fashion neboli pomalá, udržitelná móda a o co se snaží?
Slow fashion odsuzuje masovou formu výroby, podporuje šití oblečení v dílnách lokálních návrhářů, klade důraz na jeho kvalitu a v neposlední řadě dostupnost informací o výrobě a původu zboží. Zastánci udržitelné módy chtějí zastavit obrovský konzum v módním průmyslu, protože jeho vliv má na člověka a na jeho životní prostředí zničující důsledky. Módní průmysl je podle některých zdrojů pro životní prostředí nebezpečnější než lodní a letecký průmysl dohromady. Osvěta v tomto směru je proto nanejvýš důležitá a v posledních letech se k hnutí slow fashion hlásí stále víc podporovatelů. Jasně a stručně řečeno, cílem udržitelné módy je minimalizovat negativní vliv módního průmyslu na přírodu a životní prostředí, zároveň pak dodat lidem nabídku kvalitního oblečení, které jim bude sloužit dobře a dlouhodobě.
Slow fashion vybízí ke střídmosti
Slow fashion značky si zakládají na dobré pověsti, otevřenosti a upřímnosti vůči svým zákazníkům. Vyzývají k tomu, abychom se zajímali o původ a způsob výroby oblečení, zaměřili se na jeho kvalitu a uvědomili si, jak jeho výroba ovlivnila naše životní prostředí. Díky tomu bychom se měli naučit brát oblečení jako dlouhodobější investici, která by nám měla sloužit déle než například jen do prvního vyprání. Slow fashion nás vede k poznání, že není vhodné hromadit kupy věcí, které neunosíme, stačí mít věcí daleko míň a pokud už je nepotřebujeme, můžeme je třeba darovat. Není třeba obávat se ani vyšší ceny, stačí si umět spočítat výhody. Přestože zaplatíme třeba za kvalitní kabát vyšší částku, ale budeme jej nosit deset let, jeho výsledná cena bude zanedbatelná. Proto se vyplatí vybírat kvalitu nad kvantitou.
Levně, nekvalitně, nezdravě – proč se začít oblékat jinak?
Opakem slow fashion je fast fashion neboli rychlá móda. Levné oblečení, kterého si běžně kupujeme víc, než potřebujeme, na sebe je vezmeme jen párkát a pokud se už rozpadá, bez výčitek je vyhodíme, protože za tu cenu není problém koupit si je znovu. To je rychlá móda, charakteristická nízkou kvalitou výrobků, extrémními trendy a obrovským množstvím zboží. Jeho spotřeba znamená negativní dopad na naše životní prostředí, a to nejen při samotné výrobě, ale i při zpracování odpadu z tohoto zboží. Například polyesterové vlákno, ze kterého je většina tohoto oblečení vyráběna, se rozkládá i stovky let.
Fast fashion – neekologická výroba a její důsledky
Slow fashion, jak zmíměno, zohledňuje i způsob výroby oblečení. Oblečení fast fashion je vyráběno v rozvojových zemích, v nelidských podmínkách a často i v nebezpečném toxickém prostředí. Negativním vlivem výroby tak není jen nadspotřeba vedoucí k vyčerpávání cenných přírodních zdrojů, jako jsou pralesy nebo zásoby vody a znečisťování prostředí při výrobě i recyklaci, ale také značné zneužívání lidské pracovní síly.
Negativní dopad na naše zdraví
K výrobě fast fashion oblečení se používají toxická textilní barviva a levné textilie jako například zmíněný polyester. Ten se vyrábí z fosilních paliv a přispívá ke globálnímu oteplování, jeho negativní dopad na přírodu je tak nezanedbatelný. Dalším problémem jsou mikrovlákna, které se snadno dostanou do oceánů. Ani oblíbená bavlna není bezproblémový materiál, k jejímu pěstování je zapotřebí obrovské množství vody a také škodlivé pesticidy. V rozvojových zemích tak i díky této výrobě výrazně stoupá riziko ubývání vodních zdrojů, které je už v současnosti velmi citelné. Barviva a různé úpravy textilií, například ty, co snižují hořlavost, mohou být zdrojem nebezpečných látek, jako je formaldehyd, těžké kovy, aromatické aminy, RMC látky a podobně. Azobarviva mohou být potencionálními karcinogeny a přispívat ke vzniku alergií. Nejrizikovější je spodní prádlo, které je přímo ve styku s pokožkou. Dále pak velmi výrazné barvy a potisky.
Zdroj: www.slowfemme.com, www.greenbutik.cz
Autor: Veronika Tůmová
