Velikonoce - tradice a symboly křesťanských svátků

Zelený čtvrtek

Dnešní den se nazývá Zelený čtvrtek. Toto pojmenování vzniklo zkomolením německého názvu Greindonnerstag - lkavý čtvrtek na Gründonnerstag - zelený čtvrtek. Večerní mší v kostele se připomíná poslední Ježíšova večeře. Tento den se rovněž odmlčí zvony - odlétají do Říma. Na Zelený čtvrtek by se měly jíst zelené pokrmy, jako je špenát, zelí a hrách, které zaručí zdraví po celý rok.

Velký pátek

Na Velký pátek ve tři hodiny odpoledne zemřel Ježíš, tento den se proto nese ve znamení smutku a rozjímání.

Podle lidového vyprávění se tento den otevírají skály, které skrývají poklady.

Bílá sobota

Bílá sobota znamená konec půstu a je dnem uklízení a příprav na nedělní Boží Hod velikonoční a na pomlázku neboli koledování. Na Bílou sobotu se odjakživa uklízela obydlí, bílily stěny, dokončovala velikonoční výzdoba a připravovaly se velikonoční pokrmy, například mazance nebo velikonoční beránci. Chlapci pletli pomlázky, ženy a dívky barvily vajíčka. Většina z těchto tradic stále přetrvává.

Boží hod velikonoční

Nedělní Boží hod velikonoční je vyvrcholením velikonočních oslav. Označuje se také Zmrtvýchvstání Páně, k němuž došlo o Velké noci ze soboty na neděli. Na Boží hod se v kostele světily velikonoční pokrmy, chleba a víno. Část posvěceného jídla se dávala na pole a do studen, aby byla velká úroda a dostatek vody.

Pondělí velikonoční

Na velikonoční pondělí (červené pondělí) chodí od časného rána chlapci a muži s pomlázkami po domech, dívky a ženy jim za mrskání a koledu dávají vajíčka a další dary.

Symboly Velikonoc

Velikonoce kromě připomínky umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista jsou stále chápány i jako oslava jara, nového života a zdraví. Vždyť původní smysl pomlázky neboli vymrskání byl ten, aby dívka či žena zůstala zdravá, a nejtypičtější symbol Velikonoc - vejce - představuje nový život, zrození, je symbolem plodnosti. Díky skořápce, v níž se ukrývá, představuje bezpečí. Symbolizuje také Ježíšovo zmrtvýchvstání – je přirovnáváno k hrobu, který ukrývá život.

Barvení vajíček

Vejce se barví buď uvařená, nebo vyfouknutá. Ta se používají k dekoraci. Technik a způsobů zdobení vajec je celá řada. My vám představíme nejstarší a stále aktuální, přírodní barvení vajec:

• Červená - odvar ze slupek červené cibule a octa, šťáva z červené řepy, bezinek či borůvek
• Žlutá - odvar z cibulových slupek (vejce se ve vodě nechá krátce, aby neztmavlo)
• Světle zelená - lipový květ, kmín
• Tmavě zelená - voda ze špenátu, odvar z olšové kůry
• Hnědá - odvar z cibulových slupek (ponoří se na delší dobu), čaj

Velikonoční pomlázka

Pomlázky se pletou především z vrbových proutků, a to ze tří až dvanácti. Dříve musel každý chlapec umět uplést pomlázku. Vyráběly se tři různé velikosti: malá, která se dala schovat do kapsy, větší, se kterou se chodilo hodovat, a veliká, až dva metry dlouhá - té se říkalo obřadní.

Šlehání dívek a žen pomlázkami mělo ženy omlazovat a uzdravovat, měly být svěží, veselé a pilné celý další rok. Svobodné dívky za to mládencům věšely na pomlázku stuhy.

Velikonoční beránek

Beránek je symbolem člena Božího stáda. Beránek je již od středověku obřadní pokrm. V současnosti se jako symbol Velikonoc a dekorace na sváteční stůl používá pečivo ve tvaru beránka.

Velikonoční zajíček

Symbol velikonočního zajíčka byl převzatý z Německa. Jeho původ není zcela jasný, možná má kořeny v dřívějších dobách, kdy zajíci často hledali potravu poblíž lidských obydlí. Zajíc je také symbolem koloběhu života, mladý zajíček navíc neodmyslitelně patří k jaru.

Autor: Dominika Škamlová