Trvanlivost potravin

U potravin, které se rychle kazí, se uvádí datum spotřeby. Po uplynutí doby minimální trvanlivosti mohou být výrobky prodávány i nadále, ale musí být nabízeny odděleně, a tato skutečnost musí být zřetelně uvedena. Za kvalitu pak ručí prodejce.

Obvykle platí, že potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti nejsou tak rizikové jako ty s datem prošlé spotřeby. Samozřejmě záleží na druhu potraviny.

U práškových potravin (např. instantní potraviny) nemusí být několikadenní překročení data minimální trvanlivosti pro člověka nebezpečné. Ale  u rychle se kazících potravin, jako je třeba maso, různé saláty či mléčné výrobky, kdy hrozí nakažení nejrůznějšími bakteriemi, bychom měli tyto lhůty dodržovat důsledně. Jinak člověka mohou potrápit nejrůznější střevní problémy, v horším případě i otravy.

Skladování potravin

Potraviny skladujeme podle jejich vlastností a podle pokynů uvedených na obalu. Způsob skladování potravin ovlivňuje jejich kvalitu i zdravotní nezávadnost. Nesprávným skladováním se mohou potraviny znehodnotit. Mezi hlavní činitele, které v průběhu skladování mohou potraviny negativně ovlivnit, patří vlhkost, teplota vzduchu, způsob uložení, špatná hygiena. Ovoce a zeleninu bychom měli uchovávat ve spodních boxech lednice. I když máme někdy možnost čerstvé ovoce a zeleninu nakoupit ve větším množství za výhodné ceny, je dobré si uvědomit, zda je opravdu stihneme spotřebovat včas. Čím déle je totiž skladujeme, tím více prospěšných látek ztrácí nebo se přímo kazí. Omýváme je zásadně až před konzumací.

Mléčné výrobky bychom měli skladovat v chladu a také ve tmě. Vejce se v lednici nemají nechávat déle než měsíc a půl. Stejně jako zeleninu, ani vejce neumýváme, ztrácí totiž ochrannou vrstvu.

U skladování masa záleží na tom, zda ho máme v ledničce nebo ho chceme zamrazit. Pokud maso uložíme do lednice, mělo by tam v syrovém stavu zůstat maximálně tři dny, ryby pak dva dny. V mrazničce nám syrové maso vydrží až dva měsíce. Zvýšenou opatrnost bychom měli věnovat práci s masem. To by se mělo zpracovat do 24 hodin od zakoupení. Uvařené maso, či jinak tepelně zpracované, už nezamrazujeme, v ledničce nám vydrží asi tři dny. Může se stát, že některé potraviny vydrží kratší dobu, proto je nutné konzumovat je vždy s rozmyslem.

Dbát na způsob skladování bychom měli také u nápojů, především těch v pet lahvích. Neotevřené je skladujeme především tak, aby na ně nesvítilo slunce. Po otevření bychom je měli spotřebovat nejlépe do dvou tří dnů. Především kvůli velmi častému zlozvyku pití z láhve se do nápoje dostávají sliny, které urychlují množení bakterií v nápoji.

Podobně nehygienický zvyk, který může uspíšit kažení potravin, je nabírání např. kompotu z lahve či konzervy opakovaně olizovanou lžící, nebo dokonce neumytou rukou.

Důležité je také hlídat rozdíl trvanlivosti před a po otevření výrobku. Některé výrobky s dlouhou trvanlivostí je po otevření třeba urychleně spotřebovat. Týká se to většiny mléčných výrobků, především těch s označením "čerstvý". Platí to však také třeba pro paštiky, různé vakuově balené výrobky atd.

Význam čerstvých potravin

Čerstvé potraviny jsou pro člověka velmi prospěšné. Zejména výrobky bio mají výrazně kratší datum spotřeby. Je to dáno tím, že neobsahují chemické příměsi, které trvanlivost uměle prodlužují. Výrobkům s neúměrně dlouhou dobou trvanlivosti je lepší se vyhýbat. Existují však i přírodní konzervanty, jako je například med, který naopak tělu prospívá.

V letních měsících by se člověk měl zamyslet i nad přepravou choulostivých potravin. Panují-li letní horka, bez přenosného chladícího boxu nebo alespoň chladící tašky rozhodně nenakupujeme např. vajíčka, mléčné výrobky, mražené potraviny, které chceme dále skladovat v mrazáku. Takovýto nákup odložíme na chladnější dny nebo na brzké ranní nebo pozdně večerní hodiny.

.

Autor: Anna Makarová