Éčka - přídatné látky v potravinách

Pečlivě pročítáme složení každého kelímku jogurtu, který jsme bez rozmyslu kupovali už několik let a panikaříme z každého “éčka“, které objevíme. Nadáváme na tuny chemických látek, které konzumujeme a ohrožujeme tak své zdraví. Málokdy však přemýšlíme o tom, jaký vlastně mají tyto látky význam, k čemu jsou dobré, co zajišťují a jestli či jak nám doopravdy škodí.

Co znamená označení E?

Takto se v potravinářství označují aditivní (přídavné) látky přidávané do potravin z nejrůznějších důvodů, např. technologických (k vylepšení nebo zachování vzhledu, konzistence, vůně aj.) či skladovacích. Bez aditiv by byla nabídka potravin na našem trhu značně omezenější, zároveň by se velmi zkrátila i doba jejich trvanlivosti.

Pokud bychom chtěli úplně vyřadit tyto potraviny a nápoje ze sortimentu, museli bychom se rozloučit např. s majonézou, hořčicí, šunkou a sýry, žvýkačkami, limonádami atd.

V Čechách reguluje používání a označování povolených aditiv ministerstvo zdravotnictví. Jako členská země EU používáme označení složené z písmene E a následně tří nebo čtyř čísel.

Rozdělení éček

Aditiva se získávají chemickou i přírodní cestou, v prvním případě jsou uvedeny chemické sloučeniny a jejich vzorce, ve druhém případě je uveden způsob získání těchto látek.

Častá a přírodní aditivní látka je např. barvivo košenila E120, získávaná z kyseliny karmínové, která pochází ze sušených tělíček tzv. banánových mušek. Je hojně využíváno např. pro želatinu v cukrářské výrobě, alkoholické nápoje, sýry typu čedar, uzeniny, bonbony apod. Přesto patří mezi éčka, která nejsou vhodná pro děti.

Některé druhy potravinových aditiv:

• antioxidanty – prodlužují trvanlivost potravin
• stabilizátory – udržují fyzikální a chemické vlastnosti potravin
• zahušťovadla – zvyšují viskozitu potravin
• sladidla – nahrazují přírodní sladidla, např. náhradní sladidla polyalkoholických cukrů – E420, E953 atd.

Vliv éček na naše zdraví

Internet nás často zahrnuje varovnými zprávami o životu nebezpečných chemikáliích obsažených v našich potravinách. Všechna aditiva však procházejí přísnými toxikologickými a dalšími testy a v závislosti na druhu a vlastnostech dané potraviny je v ní obsaženo jen takové množství aditiva, které nemá negativní dopad na zdraví člověka. Při dlouhodobé konzumaci některých látek může dojít k potížím u citlivějších osob, ne však k ohrožení života.

Např. některá aditiva obsažená zejména ve sladkostech, limonádách aj. mohou podpořit hyperaktivitu u dětí, jiná mohou ojediněle vyvolat kopřivku či ekzém, některým by se měli vyhnout lidé s astmatem. Nejde však o samotný vznik těchto problémů kvůli požití daného aditiva, ale o zhoršení již existujícího onemocnění. Lidé trpící chronickými kožními problémy, astmatem apod. by se měli těmto látkám vyhýbat.

Přídatné látky prochází kontrolou a vyhodnocením, které provádí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Zde se na základě analýzy zdravotního rizika určí přesný povolený rozsah a množství dané látky pro použití v potravinách, Evropská komise pak vydá platnou směrnici pro země EU. Nové látky, které dosud neprošly příslušnými testy, jsou považovány za nepovolené.

Zdravá éčka

Mezi aditiva se řadí i látky, které jsou zdraví prospěšné:

• E101 - riboflavin (vitamin B2)
• E150 - karamel
• E160a - karoten
• E300 - vitamin C
• E901 - přírodní včelí vosk

Rozhodně proto neházejte všechna “éčka“ do jednoho pytle a hlavně mějte na paměti, že bez nich by to v dnešním potravinářství šlo asi jen těžko.

Nebezpečná éčka

Na závěr zde uvedeme pouze stručný seznam nejrizikovějších éček, kterým bychom se měli raději vyhnout:

E107, E110, E120-124, E128, E132, E133, E155, E210, E220-228, E230, E232, E240, E249, E250, E284, E285, E312, E319, E621, E921, E924a, E925, E940, E951, E952, E954

Autor: Veronika Tůmová