Když dítě odmítá našeho nového partnera
V dnešní době se s tímto problémem můžeme setkat velmi často. Tak často, jako se lidé rozvádějí a zakládají nové rodiny s novými partnery. Děti z předešlých vztahů jsou však i nadále součástí našeho života, a tak najednou máme před sebou den, kdy jim chceme představit někoho nového, kdo se jim kupodivu zdaleka nelíbí tak jako nám.
Složitost vztahů
Náš partner se pravděpodobně pokusí sám si najít cestu k našemu dítěti, udělat na ně hned od začátku dobrý dojem a co nejdříve se skamarádit. Každá situace však vyžaduje jiný přístup a jiná řešení. Máme-li krátce po rozvodu, nebo náš bývalý partner udržuje stálý kontakt a dobré vztahy s našimi dětmi, může být celá věc trochu více komplikovaná.
Dítě vnímá změnu v rodině pomaleji a hůře a nový partner na něj může působit spíš jako nevítaný vetřelec. Partner od nás bude v takovém případě očekávat jistou pomoc a podporu, v neposlední řadě i jisté usměrnění v chování dítěte a zadání určitých pravidel, pokud se dítě chová nepřijatelně nebo třeba agresivně.
Nechme věcem volný průběh
Přijímá-li naše dítě nového partnera obzvlášť negativně, ať se snažíme sebevíc, zřejmě nemá cenu snažit se o nemožné. Je lepší nechat věci tak, jak jsou, a umožnit všem, aby se s nastalou situací vyrovnali po svém, nenásilně, ve svém vlastním tempu. Dítě by však nemělo získat pocit, že veškeré rozhodování a budoucnost rodinného soužití záleží pouze na něm, že se okolí se samozřejmostí podvolí a vše nakonec přizpůsobí jemu a jeho pocitům, na úkor vlastního štěstí.
Jak předejít citovému vydírání
U starších dětí, které jsou si vědomy svého vlivu na rodiče a postavení v rodině, může dojít až k citovému vydírání, kdy se mohou snažit všemi prostředky přesvědčit rodiče o nesprávnosti a sobeckosti svého počínání vůči nim.
Nastane-li taková situace, dejte dítěti najevo, že vám záleží na jeho názoru, snažte se mu složitou situaci vysvětlit, aby pochopilo, k čemu vlastně v rodině dochází a proč, ale nenechte se jím naprosto ovlivnit, pokud stále projevuje tvrdohlavý nesouhlas. Když všechno ostatní selhává, čas a trpělivost nakonec může pomoci víc, než by se mohlo zdát.
Dítě pochopí, že svým postojem vaše rozhodnutí nezmění a že ztrpčuje život nejen vám, ale hlavně sobě. Vy si zase musíte uvědomit, že citové vydírání do vztahu rodič-dítě rozhodně nepatří, a pokud se o to vaše dítě pokouší, jsou to nejspíš důsledky výchovy z raného dětství, kdy mu bylo povoleno a prominuto víc, než mělo být. Dítě by prostě a jednoduše mělo znát své hranice, které jste určili vy, a to ještě dávno předtím, než mohlo začít přemýšlet nad tím, jak je překročit.
Autor: Veronika Tůmová
