Connův syndrom
V roce 1955 jistý endokrinolog původem z New Yorku, Jerome W. Conn, popsal spojitost mezi zvýšenou hladinou aldosteronu a adenomem nadledvin a daný chorobný stav označil jako primární hyperaldosteronismus. Ten byl později na počest svého objevitele nazván jako Connův syndrom. Toto onemocnění bylo dříve považováno za poměrně vzácné, dnes je ale čím dál více diagnostikováno jako příčina vysokého krevního tlaku.
Sodné ionty patří k látkám, jejichž stálou koncentraci tělo bedlivě monitoruje a na jakýkoliv výkyv okamžitě reaguje. K této regulaci má velmi účinný nástroj, a to je aldosteron.
Celý proces zjednodušeně probíhá asi takto: Nízká koncentrace sodíku v ledvinách vyvolá tvorbu reninu a ten v nadledvinkách spustí tvorbu aldosteronu. Aldosteron zvýší zpětné vstřebávání sodíku v ledvinách, a tím omezí jeho ztráty močí. Spolu se sodíkem se zpětně vstřebává voda, na druhou stranu se více vylučují draselné a vodíkové ionty.
Projevy a příčiny Connova syndromu
Zadržování sodíku a vody způsobí zvýšení krevního tlaku a komplikace s ním přidružené (únava, bolest hlavy, krvácení z nosu apod.). Vysoký krevní tlak je hlavním a často jediným symptomem. Mezi další projevy patří:
- svalová slabost
- křeče
- zácpa
- časté močení (především v noci)
- poruchy srdečního rytmu
Nejčastější příčinou Connova syndromu bývá oboustranné zbytnění (tzv. hyperplasie) nadledvin. Nadledviny jsou v takovém případě zvětšené a produkují více aldosteronu. Další častou příčinou bývá přítomnost benigního nádoru v jedné z nadledvin. Vzácnými příčinami mohou být zhoubný nádor či genetická mutace.
Neléčený vysoký krevní tlak sebou nese celou řadu zdravotních rizik – od ztluštění stěny srdce, infarkt myokardu až po mozkovou mrtvici a selhání ledvin.
Diagnostika
Hlavním vodítkem poukazujícím na podezření na primární hyperaldosteronismus, je vysoký krevní tlak, jenž nereaguje na klasickou antihypertenzní léčbu.
Laboratorními testy se následně zjišťuje hladina aldosteronu a reninu v krvi. Zvýšená hladina aldosteronu a snížená hladina reninu jasně poukazují na problém s nadledvinkami. V případě vyšší hodnoty obou hormonů je problém v ledvinách a ne v nadledvinách. Ultrazvukem lze poté odhalit případné zbytnění či nádor nadledvin.
Léčba Connova syndromu
U Connova syndromu je nejdůležitější odstranit jeho nejnebezpečnější projev, a to je vysoký krevní tlak. Způsob léčby se volí v závislosti na tom, co danou situaci způsobilo.
Je-li příčinou benigní nádor jedné z nadledvin, je častým řešením její chirurgické odstranění. Pokud jsou postiženy obě nadledviny, chirurgické řešení, vzhledem k obrovskému významu hormonů nadledvin, není vhodné. V takovém případě se farmakologicky blokují účinky aldosteronu. K tomu se užívají léky jako je spironolakton nebo eplerenon.
Autor: Petr Zimola