Venofarmaka - Seriál o nemocích a lécích 4. díl

Nejčastěji obsahují různé přírodní, polosyntetické či syntetické flavonidy (rutosid, oxerutin, troxerutin), bioflavonidy a jiné látky izolované z rostlin (diosmin, extrakt ze zrnek bílého vína). Užívají se k léčbě žilních onemocnění, a to především zánětu žil (akutní tromboflebitidě) a varixů (křečové žíly). Dále se také často užívají při léčbě otoků a hemeroidů.

Kdy se indikuje užívání venofarmak?

Kromě již zmíněně tromboflebitidě, varixech, otocích a hemeroidech se venofarmaka užívají při:

• Nedostatečnosti chlopní žil dolních končetin
• Bércovém vředu
• Poruchách žilního prokrvení
• Edému mozku
• Vertebrogenním alogickém syndromu
• Edému mozku
• Encefalitidě
• Poruchách očních cév
• Fragilitidě kapilár (zvýšená krvácivost)
• Žilní a lymfatické nedostatečnosti

Někdy se také užívají u diabetiků při diabetické retinopatii (nezánětlivé onemocnění sítnice) a profylaxi mikroangiopatie (poškození drobných krevních cév). Zde je, podle některých lékařů, účinek sporný.

Kdy venofarmaka neužívat?

Nejčastějšími kontraindikacemi při užívání venofarmak bývá nějaká forma přecitlivělosti na látku v nich obsaženou. Vždy si, a to platí u všech léčiv, ověřte přečtením příbalového letáku zda neobsahuje látky, na které víte, že jste alergičtí.

Dále by se některé druhy neměli užívat v těhotenství, při kojení nebo při vážnější poruše funkce ledvin.

Jaké jsou některé běžné vedlejší účinky venofarmak?

Mezi běžné nežádoucí účinky patří projevy již zmiňovaných alergií. Dále to mohou být:

• Zvracení
• Bolesti hlavy a žaludku
• Závratě
• Nízký krevní tlak

Pečlivě čtěte příbalový leták, v případě nejasností se obraťte na svého lékaře nebo lékárníka!

Máte nějaké zkušenosti s užíváním venofarmak ?

Autor: Petr Zimola