Porucha řeči - dyslalie

Dyslálie neboli patlavost je nesprávná výslovnost hlásek mateřského jazyka. Dítě může hlásku vynechávat, nahrazovat ji jinou hláskou, nebo tvořit nesprávným způsobem. Jedná se tedy o poruchu artikulace - výslovnosti. Vývoj artikulace má svou fyziologickou posloupnost. Je závislý na celkovém dozrávání dítěte, na vrozených dispozicích a na správném řečovém vzoru.

Příčiny dyslalie

Dyslalii mohou způsobit různé vrozené nebo získané vady či poruchy:

• mentální retardace
• lehká mozková dysfunkce
• motorická neobratnost - dítě má obtíže s obratností jazyka, rtů či tváří
• odchylky řečových orgánů - přirostlá podjazyková uzdička, defekty chrupu apod.
• poruchy sluchu — záleží na druhu nebo stupni poruchy sluchu
• poruchy fonematického sluchu — tato porucha znamená, že dítě nedokáže sluchově rozlišovat jednotlivé hlásky (např. C — Č, S — Š, Z — Ž, apod.)

Psychické příčiny dyslalie

• Neustálé napomínání dítěte za nesprávnou výslovnost — tímto napomínáním můžete dítě neurotizovat. Může se stát, že dítě s vámi pak již nebude chtít komunikovat, bude mít k mluvení nechuť.
• Nedostatek projevovaných citů (jedná se o děti ze sociálně slabých rodin, ve kterých se rodiče dětem nevěnují, jsou citově chladní). Tyto děti mají málo podnětů, a proto také začínají mluvit později, mají chudou slovní zásobu a následně i nesprávnou výslovnost.

Pro správný vývoj řeči je také důležitý dobrý řečový vzor. Je velmi důležité, v jakém prostředí dítě vyrůstá. Dítě může vyslovovat nesprávně stejné hlásky jako jiný člen vaší rodiny (otec, matka, babička, děda, sourozenci, atd.).

Dále je důležité, aby vaše řeč nebyla vůči dítěti příliš mazlivá, šišlavá. Vyslovujte vždy správně, nepoužívejte nadměrně zdrobněliny slov, ta se dětem hůře vyslovují.

Léčba dyslalie

Při terapii dyslalie je velmi důležitý individuální přístup logopeda. Vždy se musí dbát na specifika, která jsou spojena s daným obdobím vývoje řeči, ve kterém se vaše dítě právě nachází. Při terapii se musí respektovat jisté zásady:

• Cvičte s dítětem vícekrát denně v krátkých intervalech. Děti v předškolním věku udrží pozornost jen velmi krátce. Proto cvičte s dítětem maximálně 5 minut. Když vidíte, že je dítě unavené, jeho pozornost klesá, přestaňte procvičovat a nechejte ho, ať si hraje, kreslí, nebo dělá zkrátka to, co ho baví a má rádo. Pokud vám to vaše časové možnosti dovolí procvičujte s dítětem alespoň dvakrát denně.
• Když se dítě učí vyslovovat hlásku, používá se takzvaná pomocná hláska (např. hláska C se vyvozuje z hlásky T ). Tímto způsobem se dítě vždy učí nový vzor artikulace hlásky, a lépe se zbaví původního nesprávného způsobu výslovnosti.
• Přístup logopeda ke každému dítěti musí být individuální!
• Děti se často snaží vyslovovat novou hlásku přehnaně a nahlas (například moc tlačí, křičí, stále opakují slovo, aniž by si uvědomovaly, jak novou hlásku tvoří a jak ji říkají). Snažte se proto děti ztišit.

V příštím článku o vadách řeči si rozepíšeme, co je vývojová dysfázie.

Autor: Lucie Regenermelová