Hipoterapie – léčba koňským hřbetem
Vadné držení těla, špatné pohyby při chůzi a nebo důsledky nejrůznějších onemocnění postihující pohybový aparát se lidé pokouší napravit formou rehabilitací nebo fyzioterapií. Jednou z alternativních rehabilitačních metod je právě hipoterapie, která využívá léčebný účinek koňského pohybu.
Historie hipoterapie
- první zmínky byly zaznamenány v 60. letech 20. století
- v 80. letech se začaly rozvíjet v ČR a hlavním článkem byla MUDr. Lia Frantalová, pracující v Dětské Hamzově léčebně v Luži - Košumberku
- díky pozitivním účinkům pohybu koně na lidský pohybový aparát se začala hipoterapie dále vyvíjet a dnes již existuje několik center
Fyziologie účinku pohybu koně na lidský organismus
Při hipoterapii se využívá koňského pohybu, který je charakteristický tzv. trojitým pohybem (zepředu dozadu, z boku na bok a nahoru a dolu). Tento charakteristický pohyb koně se střídá v 16-ti možných kombinacích právě podle toho, která noha koně vykročí - pohyb hřbetu koně stimuluje centrální nervový systém. Jezdec na koni musí vyrovnávat rovnováhu a celkově řídit své pohyby, což má velký vliv na posílení koordinace pohybů, posílení stability, zvýšení pohyblivosti, rehabilitaci a narušení patologických - nesprávných pohybů. Další velkou výhodou hipoterapie je využití teploty koně, která podporuje uvolnění ztuhlého svalstva (např. pro tělesně postižené). Jakmile dochází k fyzickému uvolnění, klienti se cítí lépe a následně se dostavuje psychický odpočinek. Jízda na koni také například stimuluje svaly dýchacího systému, což je velmi žádoucí např. při postižení astmatem. Hipoterapie plní svůj efekt také při psychoterapii, kdy se klienti pomocí koně učí navazovat kontakty, lépe komunikovat (jak s koněm, tak i s ostatními klienty navzájem). Posiluje se motivace nemocného, ale třeba i pozornost, kdy se klient učí dbát pozornosti, soustředění, ale také odpoutání pozornosti např. od bolesti.
Hipoterapie se zaměřuje na 4 oblasti
- HIPOREHABILITACI - je určená pro veškerá pohybová postižení - např. ortopedická onemocnění (skoliosy), neurologická onemocnění (dětská mozková obrna, roztroušená skleróza), kardiovaskulární onemocnění, astmatická onemocnění, obezita
- PEDAGOGICKO - PSYCHOLOGICKÉ JEŽDĚNÍ - zde je využito psychických vlastností koně, kdy je cílem navázání vazby mezi terapeutem, klientem a koněm nebo popřípadě ještě s ostatními členy hipoterapie - např. psychiatrická onemocnění, klienti s mentálním postižením, poruchami chování, mozkovými dysfunkcemi, dětskou hyperaktivitou, logopedickými vadami nebo poruchami učení. Tento směr také posiluje sebedůvěru, obratnost a odvahu.
- SPORTOVNÍ JEŽDĚNÍ POSTIŽENÝCH - jde o natrénování jízdy handicapovaných klientů
- REKONDIČNÍ JEŽDĚNÍ - je vhodné např. při poúrazových stavech nebo dlouhodobých nemocech
Kdo hipoterapii provádí?
- při hipoterapii s klienty pracují speciálně vyškolení fyzioterapeuti, pedagogové, psychoterapeuti, logopedi atd.
Základní pravidla hipoterapie
- hipoterapie by se měla provádět vždy bez sedla (je možné provádět s měkkou podložkou, která je opatřena madly, aby se jezdci cítili bezpečněji) - sedlo by totiž bránilo působení tepla na jezdce
- jezdec se musí nechat ovlivnit pohyby koně
- hiporehabilitace může probíhat pouze za přítomnosti zkušeného fyzioterapeuta
- podle toho jaká forma hipoterapie probíhá a kdo je jezdcem, by se měl řídit také výběr koně samotného, tempa koně a terén
Hipoterapie je vhodná jak pro děti, tak i pro dospělé. Pohyb na koňském hřbetu přináší jak fyzickou tak i psychickou relaxaci.
Máte nebo někdo z vašeho okolí s hipoterapií nějakou zkušenost?
Autor: Alena Mrákotová
