Psychické potíže v těhotenství
Ještě dříve než začne být těhotenství na ženě fyzicky patrné, může ona sama i její okolí pozorovat psychické změny. Těhotenství je samo o sobě velmi emotivní záležitostí, vliv hormonů působí na psychický i fyzický stav těhotné ženy velmi intenzivně. Je to období, kdy žena prožívá nevýslovný pocit štěstí, ale i úzkost, nejistotu, deprese a strach. Zvládnutím těchto pocitů se projevuje její zralost a vyspělost pro mateřství.
Úzkost a nejistota z adaptace na novou životní změnu se objevuje obvykle v prvním stadiu těhotenství. Nejstabilnější, nejklidnější a pro ženu obvykle nejšťastnější bývá druhý trimestr. Na konci těhotenství mohou převládat obavy z průběhu porodu, z porodních bolestí, ale také ze zvládnutí nové situace v rodině a výchovy dítěte.
Kromě již zmíněných hormonů, které těhotnou ženu emočně velmi ovlivňují, se mohou objevit i jiné nepříznivé okolnosti, které formují psychiku v těhotenství:
Sociální postavení a vztahy v rodině
Psychiku těhotné ženy může ovlivnit náhlá změna sociálního postavení, ztráta ekonomické soběstačnosti a závislost na příjmu partnera. Pokud těhotenství přijde nečekaně v období budování kariéry u ženy, která si na ní zakládá a dlouho ji stavěla mezi nejdůležitější životní priority, může to pro ni znamenat skutečný problém a také zhoršit nebo dokonce zničit partnerský vztah. Ten je v průběhu těhotenství nejdůležitější a i jakkoli emancipovaná žena si v tomto období musí přiznat, že potřebuje partnerovu lásku a podporu.
Tam, kde bylo těhotenství plánované a oba partneři se těší na nový přírůstek do rodiny, se zdá být všechno ideální. I v tomto případě však může dojít k malým neshodám, partnerově žárlivosti nebo pocitům zbytečnosti a odstrčení, když se ke konci těhotenství žena soustředí převážně na sebe a na přípravy k blížícímu se porodu.
Věkově nevyzrálé versus starší matky
Ženy kolem dvaceti let věku a mladší se mohou s danou situací vyrovnávat hůř. Těhotenství bývá často dílem náhody a ženy proto nejsou připraveny ani na následné změny fyzické a psychické, ale ani na fakt, že jejich život se od základů změní.
V rodinách, kde navíc převládají špatné vztahy a časté hádky, se těhotná dívka rozhodně necítí bezpečně. Může mít strach z přiznání své situace, a to vše její psychickou kondici zhoršuje. Cítí se sama a izolovaná se svým problémem.
Další skupinou jsou starší rodičky, ženy okolo 35 let věku a výše. Tady může převládat přílišná úzkost z možných zdravotních rizik a problémů, jejichž výskyt je u rodiček v tomto věku pravděpodobnější.
Starší ženy jsou už také více navyklé na určitý způsob života a svůj vlastní stereotyp. Narození dítěte tuto zaběhlou rutinu nenávratně naruší, což mohou některé matky hůře zvládat a mohou se s většími problémy přizpůsobovat potřebám dítěte.
Finanční nouze, předchozí potrat a lékařská vyšetření
Psychické potíže mohou nastat i u žen, které po nedávném potratu znovu rychle otěhotněly, aniž by se již úplně vyrovnaly s předchozí ztrátou.
Také svobodné matky se často ocitnou ve velmi stresující situaci kvůli finanční nejistotě, nemají-li potřebnou podporu u partnera, rodičů ani jinde.
Množství lékařských vyšetření, běžných i méně standardních, které musí ženy v těhotenství podstoupit, má také nezanedbatelný vliv na psychiku budoucí maminky. Každý dobrý výsledek samozřejmě přinese pozitivní reakci, uvolnění a radost.
Sebemenší odchylka, která navíc nemusí znamenat nic závažného pro zdraví dítěte či matky, však může psychiku ženy ovlivnit velice negativně. Tady je důležitý pozitivní přístup lékařů, kteří by měli těhotnou ženu co nejvíce uklidnit a zmírnit její obavy.
Autor: Veronika Tůmová
